pátek 31. července 2020

Vánoční idylka

Jeden (ne)klidný Štědrý večer Severuse Snapea a co mu dokáže zcela zkazit sváteční atmosféru.
Autor: Styx
Hlavní postava: Severus Snape
Varování: humor, preslash
Přístupnost: 15



Už je to zase tady. Vánoce. Merline, jak já tohle roční období nenávidím. Prý svátky klidu. Děcka vřískají po chodbách a honí se jako smečka dostihových chrtů, protože v tuto dobu se žádné školní tresty neudělují. Nedodržují školní řád ve jménu hesla: O Vánocích budiž vše odpuštěno, a dokonce jim za to ani nikdo nestrhne body. Učitelé jsou naměkko, přehlížejí všechny přestupky a mile se usmívají, jak jsou ty rozkošné dětičky živé a šťastné.

Velká síň je slavnostně vyzdobená, jako kdyby se očekával příchod samotného Merlina. Ze stropu visí zelené cáry jmelí, všichni se pod ním zastavují a vzájemně olizují. Všude hoří svící jako na krchově o dušičkách. Vánoční strom, který dělá všude bordel od jehličí, zabírá téměř polovinu sálu. Kratiknot stojí na stole, šťasten, že aspoň jednou v roce se podívá kolegům přímo do očí a Wingadiem rozesílá skleněné koule a ptáčky na nevkusně přeplácané větve, které se prohýbají jako zloděj pod pytlem s kořistí.

Začne večeře, jediné, co mě na těchto svátcích baví. Uprostřed stolu trůní obrovský pečený krocan s kaštanovou nádivkou. Už jenom při pouhém pohledu na jeho do zlatova upečenou kůrčičku se mi sbíhají sliny. Soustředěně hypnotizuji karamelově zbarvené stehýnko, dokonce i ta prsa, která jinak nemusím, se pyšně dmou na tácu, jakoby čekala, až je pohladí můj mlsný jazyk. Olíznu si rty v slastném očekávání chutného šťavnatého masíčka.

Brumbál konečně začne ptáka porcovat a na talíř přede mnou přilevituje moje porce. Nevěřícně upřu pohled na... biskupa? Si děláš prdel, Albusi? Sleduji zklamaně ten kus masa nad řitním otvorem drůbeže a živě si představuji, k čemu krocanovi za jeho života sloužil.

Je mi špatně a chce se mi zvracet. Znechuceně se odvrátím od jídla. Moc si tím nepomůžu, zírám do vypelichaného kožichu medvěda, než mi dojde, že to není živý medvěd, ale ten bradavický šafář. Prales černých chlupů, upatlaných od majonézy se přibližně v místech, kde se dají předpokládat ústa, rozevře a široce se na mne zazubí.

"Vy nebudete, profesore?" zahuláká a vyprskne si přitom porci bramborového salátu do vousů na bradě. Bude mít na později. Zatvářím se, jako bych měl zvracet. Zúčastněně napíchne můj krocaní zadek na vidličku a přenese si jej do svého talíře. Dobrý skutek od něj.

Vrtám se v pudinku jako Narcissa v hamburgeru z fastfoodu, nakonec znechuceně odložím příbor a znuděně se rozhlížím po čtyřech řadách dlouhých stolů, ve kterých to hučí víc, než v mém poklopci po masturbovací abstinenci.

Děcka i u toho jídla melou panty, ani na chvilku nesklapnou. Pohled mi omylem sklouzne na Pottera. Na hlavě má naraženou červenou santaclausovskou čepici a vypadá v ní jako idiot - ne že by jindy vypadal jinak. V jedné ruce stehno z krocana - oči se mi zalesknou touhou, po tom stehně pochopitelně - a v druhé svírá rybu. Doufám, že se mu vzpříčí v krku rybí kost, ať si ty Vánoce taky trochu užije.

Konečně vše ztichne a zahalí se do posvátného ticha, to když Brumbál zacinká stříbrnou lžičkou o sklenici a vynutí si pozornost. Opřu se do opěradla, slastně přivřu oči a užívám si to božské ticho.
"...a nyní se můžeme konečně odebrat k vánočnímu stromu a najít si pod ním každý z nás ten svůj dárek."

Svaté ticho je pryč. Děcka začnou vřískat jako stádo paviánů, vyskáčou zpoza lavic a úprkem utíkají jedním směrem jako krysy před ohněm. Čekal bych, že Brumbál hromovým hlasem zklidní ten cirkus, ale on odstrčí židli a taky se rozeběhne ke stromečku, jako kdyby ho zrovna postihly střevní potíže.
Celý profesorský sbor je u stromu, vyvolávají jména a rozdávají dárky. 

Osaměl jsem u stolu. Nikomu jsem nikdy žádný dárek nedal a taky žádný nedostanu, je to rok co rok stejné. Ucucávám horký punč a civím na mísu s cukrovím. Uprostřed trůní čokoládou politý biskupský chlebíček. Žaludek se mi opět zavlní, pro dnešek je těch biskupů až dost. Natáhnu ruku a vezmu si zázvorový půlměsíc, ještě že není v úplňku. Pomalu ujídám, zamračeně sleduji ten nával u stromečku a trpělivě čekám, kdy nějaké rozdováděné děcko ten strom konečně převrátí a bude po ptákách.

Sláva Merlinovi. Všechny dárky jsou rozdány a každý teď sedí na svém místě a rozbaluje svůj balíček. Konečně chvíli ticho. McGonnagalová si přisedne po mé levici a vtiskne mi do ruky nějaký podlouhlý předmět.

"Letos vám taky někdo nadělil dárek, Severusi."

Si děláš kozy, Minervo? Usměje se na mně scvrklými rty a víc si mě nevšímá a věnuje se svému balíčku. Nedůvěřivě civím na tu věc přede mnou. Nikdy jsem žádný dárek nedostal, ani jako dítě. Někdo si ze mě vystřelil a teď mě pobaveně pozoruje, jak budu rozbalovat kopřivový šampon na mastné vlasy, anebo srolovanou fotografii nebelvírského famfrpálového družstva. Ostražitě se rozhlížím po okolí a napjatě čekám, kdy přistihnu některé děcko potajmu zvednout zrak ke mně. Nic. 

"Vy nejste zvědavý, co jste dostal, Severusi?" přeruší tok mých paranoidních myšlenek McGonnagalová.

Já ne, ale ty, smrtko, určitě jo, pomyslím si, ale mé prsty začnou opatrně trhat vánoční balící papír. Jsem ve střehu, když otevírám malou krabičku, kdoví, co odtamtud může vyskočit. Odklopím opatrně víčko a překvapeně odhalím rudý samet, kterým je dno krabičky vystláno. V něm je uložené ptačí brko ke psaní. Fénix. Nádherný kousek. Vezmu jej do ruky a prohlížím si jej. Peříčka září všemi barvami, hrot je ostrý jako jehlice, dlouhé je tak akorát do ruky, pohodlně se drží mezi prsty. Zrak mi padne na malou kartičku na dne.  

Kéž by se tvé dlouhé prsty svíraly kolem mého péra tak, jako teď svírají tohle brko. Veselé Vánoce, Severusi.

Upustím vylekaně brko do klína a kartička mi vyklouzne z prstů na zem. Rychle se pro ni sehnu a narazím na čelo toho šafáře, který má zjevně stejný úmysl. S tím rozdílem, že zatímco on má hlavu jako kontejner, mne prskavky před očima na vteřinu vyřadí z provozu a Hagrid zatím úspěšně svírá v ruce inkriminovaný vzkaz. Rychle mu jej vytrhnu z tlapy, než si jej stačí přečíst a odměním ho tak planoucím pohledem, že mu málem chytnou vousy. Strážkyně hrobky po mé levici nás jen mlčky pozoruje, radši už nekomentuje.

Soustředím se opět na ten vzkaz. Takže to nebude žádné z děcek, ale někdo z profesorského sboru, nebo zaměstnanců školy. Zběsile přemýšlím. To pero byla jasná symbolika, dárce mi chtěl naznačit, že ví o mé orientaci. A evidentně je taky na kluky. Nebo spíš na osamělé muže v nejlepším věku.

Dám se do pátrání. Kratiknot? Ten bude mít tak krátký knot, že by mi takový vzkaz nikdy nenapsal. Co ten páchnoucí obr? Zdá se mi to, že ten jeho úsměv je významnější, než by měl normálně být? Jestli má vše tak velké, jako je sám, tak to by asi bolelo. Ne, děkuji.

Filch! Ano! Že mě to nenapadlo hned. Pořád chodí ke mně žalovat, co kde ti spratci zase vyvedli a když podá hlášení, stojí ve dveřích, jako by čekal na bonbónek. Že by čekal na odměnu? No ale fuj! Kdo je tam dál? Nenápadně se nakloním dopředu, abych viděl přes Minervu a podívám se doleva.

Lupin. Pečlivě prohlíží jakousi knihu, kterou před chvilkou rozbalil. Pozoruji jeho jemný, až chlapecký profil, který mu ubírá minimálně deset let z věku. Hnědé vlasy, na spáncích místy prošedivělé, mu roky zase naopak přidávají. Takže vypadá přesně na tolik, kolik mu je. Sklání se nad knihou, hluboká jizva se mu táhne od levého obočí přes celý obličej až k bradě. Dodává jeho obličeji trochu drsný, až strašidelný výraz.

Najednou prudce zvedne hlavu a zapátrá zrakem po okolí, jako by cítil na sobě něčí pohled. Jeho oříškové oči se setkají s mýma, vteřinu nebo dvě mě překvapeně pozoruje a pak se na jeho tváři objeví milý úsměv. Zamračím se na něj odrazujícím pohledem, kterým straším prvňáky na první hodině lektvarů a rychle se schovám za Minervu.

Minerva se starostlivě ohlédne. "Jste v pořádku, Severusi?" Můj výmluvný nepřátelský pohled ji naštěstí odradí od jakékoliv další konverzace.

Takže to byl on! Ten zavšivený vlkodlak! Lapám nevěřícně po dechu. Uvědomím si, že se Lupin poslední dobou pokaždé, když ho potkám, na mně široce usměje, jako kdybych měl místo nosu penis. Nepřikládal jsem tomu žádný jiný význam a vždycky jsem ho měl za blázna. Merline, jak jsem byl slepý! On mi celou dobu naznačoval, že by měl zájem.

Severusi, co děláváš po večerech? ptá se pokaždé, když si ke mně přijde pro omějový lektvar. Proč se ptáš, Lupine, chtěl bys přečíst před spaním večerníček? odpovím pokaždé zase já. To zase ne, zasměje se, jen bychom si někdy mohli dát spolu sklenku dobrého vína. Nebaví mě pít sám.

Je to nepřímá pozvánka do jeho postele a já ji nepochopil! Jak jsem mohl být tak hloupý. Nikdy jsem neměl moc na výběr a pořád lepší vlkodlak, než vlastní ruka. Připouštím, že Lupin vlastně vůbec není k zahození. Jeho tvář, přestože zjizvená a dnes už trochu zestárlá vráskami z bolesti a utrpení při proměnách, byla odjakživa pohledná a ještě jako student jsem dokonce na něj občas myslel ve svých fantaziích.

Přimhouřím víčka a představuji si jeho silné paže s vypracovanými svaly, které běháním po lesích trénuje o každém úplňku. Jeho záda a hruď, protkaná pavučinami jizev a šrámů zajisté musí zdůrazňovat jeho mužnost a drsnost. Nepopírám, že bych je moc rád obkresloval svými prsty. S vlkodlakem jsem ještě nikdy nespal a proč si to nepřiznat, láká mě ten divoký zvířecí sex. Mimoděk si olíznu rty.

Otevřu oči. Severusi, neblázní! Je to přece nepřítel a prašivý vlkodlak k tomu! Přistihnu se, jak se zase nakláním a hledím přes Minervu na něj. Sliní si bříška svých prstů a listuje si zaujatě v knížce a jak soustředěně čte, kouše se do spodního rtu. Je to zatraceně sexy!

Přivřu zase oči a představuji si, jak jeho zuby jemně okusují špičku mého penisu, jak ty dlouhé štíhlé prsty svírá kolem mého ztopořeného penisu a plynule přetahuje předkožku přes můj žalud tam a zase zpátky. Och! Ucítím cukavý pohyb v poklopci a prudce vydechnu. 

Minerva zase otočí ke mně nevyžehlený obličej, nic už radši neříká, jen mě sleduje trochu úzkostným pohledem. Zvednu jedno obočí a zahledím se na ni. Máš problém, čarodějnice? Znechuceně se odvrátí a já mám zase chvíli klid.

Vezmu znovu do ruky vzkaz. Kéž by se tvé dlouhé prsty svíraly kolem mého péra... čtu pořád dokola. 

Bezpochyby Lupinův styl. Když to čtu po jedenácté, jsem rozhodnut. Zavržou židle a všichni v sále se na Brumbálův povel zvedají. Sál se pomalu vyprazdňuje, je konec. Rychle schovám balíček do rukávu hábitu a zvednu se taky. Přelétnu zrakem profesorský stůl, Lupinova židle je už prázdná.

Zahlédnu ho, jak rozvážně kráčí k východu, pod paží knihu. Rychle ho následuji, aby se mi neztratil v davu. V hlavě si skládám větu, kterou mu řeknu. Dnes po večerce bychom si mohli dát spolu dobré víno, Lupine. Pozvánka s přesným určením místa, času a účelu.

Visím očima na jeho širokých zádech pár metrů přede mnou, abych ho neztratil. Zrak mi mlsně sklouzne níž a já i pod jeho hábitem vidím, jak ten mizera kroutí zadkem. Je to gay! Koutek mého rtu není zdaleka to jediné, co se mi při tom pohledu zvedne. Hlavu mi zaplní asi tisíc zvrácených představ, přání a poloh, které dnes v noci s Lupinem hodlám zrealizovat.

Už ho téměř doženu, když mi najednou cestu zčistajasna zastoupí Brumbál. "Jak se vám líbí letošní Vánoce, chlapče?" usmívá se a zašustí celofánem. "Karamelku?" Pod kamenným výrazem skrývám silnou touhu zabít ho a zklamaně sleduji vzdalující se Lupinova záda. Před očima se mi rozplývá šance na nejlepší sex mého života.

Albus mě upřeně pozoruje zpoza dioptrických půlměsíců. "V lednu vám k narozeninám dám k tomu Fénixově brku i kalamář, Severusi," mrkne na mně za skly významně. Žaludek mi vyletí až do krku. Najednou pochopím, proč mi ředitel nadělil zrovna krocaní zadek.

KONEC

pokračování

2 komentáře:

  1. [1] Anubida | E-mail | 72.26.broadband10.iol.cz (90.177.26.72) | 31. května 2010 v 21:27
    Masáááák :-D O_O Teda s Lupinem by to nebylo k zahození,ale Albus mě dostal :-D 8-O Skvělá povídka,moc mi zvedla náladu

    [2] Styx | 2.250.broadband6.iol.cz (88.101.250.2) | 31. května 2010 v 22:54
    Právě píšu její pokračování:)

    [3] Zuzana | bband-dyn198.178-41-0.t-com.sk (178.41.0.198) | 2. června 2010 v 9:53
    Znova som si prečítala vianoce a znovu ma to hodilo o zem :D milujem Severusa a jeho myšlienkové pochody v Tvojom podaní. A bude pokračovanie???? Už sa teším, určite si ho užijeme:)

    [4] Blanch | cust140.uhlirov.maxxnet.cz (213.192.39.144) | 31. října 2010 v 22:38
    :D :D :D kurva drát! loool Tak tohle mě dostalo. Ale nějak jsem si myslela, že to nebude Remus, vypadalo to příliš snadno... Ale Brumbál...teda... A ty myšlenky Severuse nemají chybu. :D :D

    [5] chillychilly | Web | 95.82.147.41 (95.82.147.41) | 21. listopadu 2010 v 15:21
    Ale ne :-D :-D :-D musím přestat pít u tvých povídek :-D Chudák můj počítač celá tahle věc mě prostě dostala, od začátku do konce to bylo tak nádherně sarkastické, Severusovi poznámky a pak ten konec :-D Mylím, že jsi mě právě zabila :D

    [6] Pierretta | Web | nat.users.cz (78.156.147.66) | 22. listopadu 2010 v 20:25
    Myslím, že mě máš taky na svědomí :-D Tohle je naprosto úžasné! Severusovy poznámky nemají chybu! Ale už od začátku jsem si myslela, že to přeci jen nebude Lupin, jinak by to bylo moc jednoduché. Je vidět, že Brumby opět nezklamal ;-)

    [7] Zuzana | bband-dyn44.178-40-103.t-com.sk (178.40.103.44) | 10. července 2011 v 20:48
    Toto môžem čítať donekonečna a stálema to pobaví. Tie erotické fantázie s Remusom sú absolútne perfektné. Teším sa na sľúbené pokračovanie. len nech to nie je prosím s Albusom, lebo sa mi bude chcieť zvracať :D

    [8] kami | Web | 85-237-224-54.dynamic.orange.sk (85.237.224.54) | 17. července 2011 v 21:28
    Kruté. :D Ale Severusom to mám presne takto rada.

    [9] Nellien | bband-dyn71.95-103-86.t-com.sk (95.103.86.71) | 27. října 2011 v 2:39
    Tak toto ma absolutne dostalo :D Teda Dumbledore teda vie sposobit infarkt xD Uz som sa tesila na RL/SS aj ked sa mi to tiez nezdalo a zrazu taky sok. Myslienkove pochody Seva su na nezaplatenie a tie prirovnania su genialne. Normalne ma tvoje dielko (tak ako vsetky) odradila od pozerania oblubeneho serialu :O Nemohla som prestat citat - takze oooooobrovska poklona a klobuk dolu ;) Hor sa na pokracovanie!

    [10] Coretta | 153.225.rudolf-net.cz (193.138.153.225) | 8. srpna 2012 v 18:58
    Ten konec ale vůbec nebyl hezký :-) Severuse jsi úplně skvěle vystihla, alespoň jedno z mých oblíbených jeho já. Málokdy se u povídek opravdu směju, ale tohle sedlo :-)

    [11] Karin | 93.38.broadband10.iol.cz (90.177.38.93) | 30. dubna 2019 v 14:44
    Tak ten konec mně dorazil tlemim se ještě teď.

    OdpovědětVymazat
  2. DenDella:
    “Tohle je prostě dobré! Na chvíli mi to připomínalo válku přirovnání. Jen mě občas ty konce od Styx mrzí :D.”
    Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2018-07-06 19:00:17

    willow:
    “vrtám se v pudinku jako Narcissa v hamburgeru :D *****”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2015-01-29 19:45:01

    palanda:
    “v pohode cteni kdyz jsem sama doma :D”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2013-12-16 23:47:50

    Benny:
    “Vulgarismy mi ke Snapeovi taky nejdou, ale co, každý si sám k sobě může promlouvat jak chce:)Nejvíc mě dostal Brumbál zdrhající ke stromečku s dizentérii:D”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2013-12-16 17:29:44

    Potkanice:
    “Průměrný příběh kde mi dost vadila Snapeova vulgarita, ale konec to zabil”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2013-07-26 11:32:32

    T_nule:
    “...”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2013-04-29 10:32:56

    Mrmla:
    “...”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2012-10-08 09:48:13

    Mrmla:
    “.”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2013-07-13 19:32:14

    Tintinka:
    “Opravdu jsem se zasmála :-)”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2012-06-21 08:06:25

    delatrix:
    “Já se na tom konci tak nachlámala. Bože to je dobrý.”
    Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2012-06-20 19:45:40

    Lanevra:
    “Já se při téhle povídce nanejvýš pobavila.”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2012-05-06 21:36:27

    Fleur Tera:
    “vydarené :D”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2012-01-30 21:34:49

    Sectumsempra:
    “perfektni :D (i kdyz, nemyslim si, ze by snape rekl vetu ve stylu, ze si nekdo dela kozy)”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2012-01-30 19:39:11

    ZJTrane:
    “Má pokračovanie :D
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2011-09-08 20:26:54

    Akkarra:
    “Strážkyně hrobky... :)”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2011-09-08 20:03:32

    Victoria:
    “No to nééé :D Musím říct, že tohle mě opravdu rozesmálo.”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2011-09-07 15:15:53

    elulinek:
    “Naprosto geniální. Myslela jsem, že umřu smíchy a minimálně deset minut jsem byla v křeči. Má to dokonce i pokračování. Jednou chci psát taky tak vtipně. Výborné. Máš problém, čarodějnice?”
    Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2011-09-06 20:25:19

    SaraPolanska:
    “Ty hlášky, které tam jsou, mě na deset minut vyřadily z provozu podobně, jako Snapea Hagrid při podávání lístečku. Nemám ráda slash a nečtu ho, ale tohle je spíš parodie a já se královsky bavila. Zatím dávám 4, ale je možné, že časem přehodnotím na 5, protože jediné, co mi vadilo (a nejsem žádná puritánka) byly některé výrazy ze Snapeových úst. :-)”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2011-09-06 20:06:13

    zmije:
    “Ten závěr byl fakt nečekaný...”
    Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2013-07-13 19:32:09

    D.J. Orlovský:
    “Snape zábavně kometuje dění kolem sebe a pointa je naprosto povedená.”
    Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2013-07-13 19:32:03

    Akkarra:
    “Severusova Vánoční nálada je opravdu vražedná. :D”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2013-07-13 19:31:56

    SinamLlumi:
    “Jo jo, vtipné. A už jsem se k tomu i s radostí vrátila. ;) S.L.”
    Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2013-07-13 19:31:49

    bedrníka:
    “Vtipné Snapeovy hlášky a pěkné rozuzlení.”
    Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2013-07-13 19:31:42

    OdpovědětVymazat