Smlouva s ďáblem 2

Tony Dolohov si zahrává s ohněm a opět to na ďábla zkouší.

Autor: Styx

Postavy: Tony Dolohov, Styx, Ďábel

Varování: humor

Poznámka: Pokračování povídky Smlouva s ďáblem (nutno si přečíst nejdřív tu).

Napsáno: 2011

 

Dlouho, předlouho se Tony zlobil sám na sebe, že se nechal ďáblem tak hloupě přelstít. Trestal se sebepoškozováním za to, že své přání nespecifikoval tak, aby nebylo žádných pochyb, co tím myslí. Jednou v noci, zase zpitý na mol, nevydržel dál truchlit nad ztrátou své milované a přivolal zpět ďábla. Když z hořících plamenů v krbu náhle vystoupil sám kníže pekel, Tony se nebojácně do něj pustil.

"Podvedl jsi mě!" vyčetl mu beze špetky strachu. Neměl co ztratit, bez Styx mu už na ničem nezáleželo, ani na vlastním životě. "Chci zpátky svůj úpis!"

Ďábel se mu s pobaveným smíchem vysmál. "Splnil jsem jen to, co chci chtěl. Měl jsi moc, bohatství, i ptáka, co hodně snese. Svoji část dohody jsem splnil. Ten havran vydrží víc než ty."

"Jenže já myslel jiného ptáka!" sykl vztekle Tony. "Ne nějakého opelichaného opeřence."

Kníže si unuděně leštil pěstěné nehty o rukáv drahého roucha. "A kdo to měl vědět?" pronesl bez zájmu. "Nespecifikoval jsi jej blíž."

"Chci... chci změnit smlouvu!" nedal se odbýt Tony. "A tentokrát se vyjádřím jasně."

Ďábel se ušklíbl. "Nejde změnit něco, co jsi podepsal vlastní krví. Peklo není žádný holubník." To by v tom ale byl čert, aby neucítil novou příležitost. "Můžeš ale udělat novou smlouvu," navrhl lstivě a oči mu nehezky vzplanuly. "Pokud tedy máš ještě co nabídnout."

Tony zaváhal. Zvažoval, co je schopen obětovat pro to, aby získal zpátky Styx. "Dám ti deset let svého života," nabídl nakonec velkoryse. "Ale nadiktuji si podmínky."

Ďábel se přestal věnovat manikúře a se zájmem pohlédl na Tonyho. V temných očích mu na zlomek vteřiny zaplály žhavé uhlíky. "Povídej."

Tony soustředěně zapřemýšlel, aby tentokrát volil s rozumem a rozvahou. Nemínil se nechat od něj podruhé napálit. Vzpomínal, kvůli čemu mu Styx utekla za nějakým romantickým snílkem. Tony byl drsný, tvrdý chlap, nedávající najevo své city. Neuměl být hodný, ani něžný. A to jí vadilo.

"Chci být něžnější, jemnější, citlivější. Chci být romantičtější." Rozhodl se konečně pro razantní řešení. Byl tak zaslepen láskou, že byl ochotný obětovat svou pověst tvrdého a krutého Smrtijeda, pokud by mu to mělo navrátit milovanou ženu. "Takového mě Styx bude mít ráda."

Než Tony stačil dokončit větu, posel pekel se znenadání objevil u Tonyho a strkal mu pod nos bílý papír. "Podepiš. A budeš něžný jako beránek."

Tony si bez mrknutí oka nařízl dýkou žílu na zápěstí a několik rudých kapek, kanoucích mu z ranky, rozmazal po papíře v rozmáchlém podpisu. Krev nestačila ani zaschnout a pekelník už byl pryč, pouze štiplavý zápach síry a ďábelský smích, ozývající se z velké dálky ve ztichlé komnatě po něm zbyl.

_______

Tony chvíli přešlapoval před dveřmi Styxina příbytku. Pořád si ještě nezvykl, že je jaksi... naměkko. Jen doufal, že ta velká oběť mu přinese kýžené ovoce.

Zaklepal. Dveře se otevřely a mezi nimi stála jeho Styx. Vložil do úsměvu celé své zjihlé srdce a čekal, jakou to bude mít u ní odezvu. Za jejími zády se znenadání objevil cizí muž s drsně hezkou tváří a lehce prošedivělými vlasy. Tony trochu znejistěl, což se mu nikdy předtím nestalo.

Zadíval se do očí, šedých jako ocel. Čím déle do nich hleděl, tím rychleji mu bušilo jeho srdce. Cítil, jak se mu po těle rozlévá vzrušení. Usmál se a sklouzl pohledem ke rtům. Jejich koutky neprojevovaly žádnou snahu oplatit mu úsměv, přesto mu připadaly nesmírně smyslné. Ucítil nepřekonatelnou touhu zlíbat z nich tu zdrženlivost, ztrestal je kousáním za ten nezájem. Zatoužil hladit to krásné, urostlé tělo. Přimhouřil oči a vzrušeně si olízl rty.

"Tony…?" Styxin sladký hlas ho vytrhl z jeho smyslných fantazií. Pohlédl na ni a setkal se s překvapeným pohledem jejích zelených očí.

Počkat... zelených? Zkrabatil čelo. Něco tady nehrálo. Opět se podíval do šedých duhovek toho chlápka vzadu, který se na něj díval už docela nepřátelsky.

To-nemůže-být-pravda!

Bez ohledu na přítomnost cizího chlapa, musel to udělat. Přiskočil ke Styx, sevřel ji do náruče a vášnivě se přitiskl na její sladké rty, po kterých toužil celý svůj život. Teď se jich zmocnil a už se jich nikdy nemínil vzdát. Čekal, kdy ho spálí touha, kdy se mu rozhoří vášeň v těle, kdy jeho vzrušený penis zareaguje na blízkost jejího těla.

Nic. Vůbec nic. Prudce odstrčil Styx od sebe a znechuceně si otřel rty. Zasténal. Jsem… gay!!! Bez jediného slova vysvětlení nebo omluvy se otočil a rychle zmizel.

_______

Tony stál uprostřed místnosti s flaškou v ruce, široce rozkročen, aby vůbec udržel rovnováhu, a řval jako zraněný medvěd. Nemínil se smířit s tím, jak na něj ďábel zase vyzrál.

"Héj, Satane! Kde jsi, ty parchante, když tě potřebuji!" vyzýval peklo rozzuřeným hlasem. Přiložil láhev ke rtům, aby se napil a když zjistil, že je už prázdná, mrštil s ní proti kamennému krbu, až se roztříštila na tisíc střepů. 

Zrovna v tu chvíli v krbu vysoko vzplály rudé plameny a z nich vystoupil rohatý ďábel, zamračen jako obloha před deštěm. "Co tady vyřváváš? Je tě slyšet až do samého pekla, smrtelníku, jak tam má jeden pracovat?" pokáral ho hned za tepla.

Tony se na něj zuřivě vrhnul a začal s ním opilecky třepat, až se pekelníkovi začaly zpod kabátu sypat na zem saze. "Jsem gay! Slyšíš? Zase jsi mě podvedl! Daroval jsem ti deset let svého života a svoji duši po smrti a nemám za to nic… nic! A teď, když bych mohl Styx konečně získat zpátky, uděláš ze mne teplouše!"

Lucifer ho odmrštil jediným pohybem prstu do kouta. "Já jsem tvůj požadavek splnil. Chtěl jsi být něžnější, jemnější, citlivější. Už jsi někdy viděl normálního chlapa s těmito zženštilými vlastnostmi?" bránil se po právu čert.

Tony zakvílel jak meluzína."Nééé!" Klesl na kolena a rozbrečel se. Bylo mu úplně jedno, že s tou zženštilostí měl pekelník skutečně pravdu.

Ďábel však okouněl dál, neměl se k odchodu. "Můžeš to změnit," popíchl ho nenápadně.

Tony seděl na zemi a zdálo se, že hluboce přemýšlí. Když se konečně postavil, ve tváři se mu zračilo rozhodnutí a odhodlání. "Tak předně…," píchl pekelníkovi prstem do hrudi, "…chci zpátky svůj původní charakter a orientaci. Vše jako předtím. A taky moc a bohatství, toho havrana ti rád přenechám, chlastá jako duha. Dále chci-, "udělal dramatickou přestávku, aby nedošlo k žádnému omylu, "-aby mě Styx upřímně milovala. Ne pro peníze, moc nebo výkonnost. Chci nejenom její tělo, ale i srdce." Na chvíli se odmlčel, aby si tohle nejdůležitější přání satan pořádně vtloukl do hlavy. "A za třetí chci, abys tyto mé požadavky splnil přesně do puntíku tak, jak byly řečené a nepřekroutil sis je podle svého." Varovně se na něj podíval. "Za všechno ti nabízím dalších deset let svého života."

Ďábel se zamyslel nad jeho nabídkou. "Kdyby sis přál její lásku hned poprvé, mohl sis s ní už dávno užívat a ušetřit si spoustu let života. Za hloupost se platí." Podstrčil mu smlouvu a čekal. Tony si rozřízl ostrým střepem bříško prstu a rudou kapičku krve, která skápla z rány na bílý papír, přitiskl palcem v krvavém podpisu.

Lucifer sroloval úpis do ruličky a ďábelsky se zachechtal. "Užívej si po zbytek života její upřímné lásky, smrtelníku," dořekl škodolibě a rozplynul se jako černý mrak.

_______

Styxino nahé tělo se na vrcholu nejvyšší slasti prohnulo v orgastické křeči a z jejího hrdla se vydral přidušený výkřik, nejkrásnější zvuk, jaký Tony vůbec znal. Na chvilku přerušil přirážení, aby si mohla vychutnat poslední záchvěvy orgasmu a když konečně padla bezvládně do polštářů, několika pohyby ji rychle následoval na Olymp slasti. Padl na záda vedle ní a lapal zadýchaně po dechu.

Styx položila svou světlovlasou hlavu na jeho zpocenou hruď, láskyplně se mu podívala do očí a pohladila ho prsty něžně po tváři. "Miluji tě, Toníku, přímo k zbláznění," zašeptala dnes už po kolikáté. Tony ji sevřel do náruče a přivinul si ji k sobě. "Vždyť já tebe taky, lásko moje. Udělal bych pro tebe cokoliv."

Ještě včera se mu ani nezdálo, že dnes budou takhle spolu, oba zamilovaní. Byl tím nejšťastnějším člověkem na světe a své štěstí si hodlal zaslouženě užívat až do konce života. Do smrti jí neprozradí, co ho to stálo, aby teď takhle mohli ležet vedle sebe. Přitiskl si ji jemně k sobě a zavřel oči.

V krbu se najednou rozhořely pekelné plameny a v pokoji se zjevil samotný Lucifer. Tony vylekaně vyskočil. "Co tady chceš? Nevolal jsem tě!" zasyčel vztekle.

Muž v černém plášti přistoupil k posteli. "Nerad ruším. Ale přišel jsem si pro to, co patří mně. Tvoji černou duši."

"Ne, ne… ještě mám čas… spoustu času," odfrknul si sebejistě Tony.

"Tvůj čas právě vypršel, Smrtijede. Ode dneška přesně za dvacet let padneš v boji." Ďábel se nad ním hrozivě vztyčil. "A právě těmi dvaceti lety jsi mi zaplatil za náš obchod."

Z Tonyho tváře zmizela veškerá barva, pleť měl bílou jako mléko. "To mi nemůžeš… nesmíš udělat! Právě teď, když jsem konečně-" Nedopověděl. Ďábel mu zatnul dlouhé drápy do těla a vyrval mu z něj jeho černou duši. Tony padl mrtev na postel a jeho vyhaslé oči se upíraly na to, co mu bylo za života nejdražší. Mrtvé ticho proťal děsivý Styxin výkřik. S hrůzou se dívala do Tonyho nehybné tváře a hystericky vřískala, jako by ji svlékali z kůže zaživa.

Lucifer na ni upřel otrávený pohled. "Neřvi jako by tě na nože brali. Kdybys ho chtěla hned, nemusel se ještě smažit v pekle." Pak se mu zlověstně zablýsklo v očích. "Buď ráda, že je mrtvý. Přál si totiž… tvé srdce." Ďábelsky se ušklíbl a zmizel v plamenech i s Tonyho duší v pěsti.

Konec