neděle 30. května 2010

Zmařené iluze

Moje básnická prvotina.
Autor: Styx
Hlavní postava: Severus Snape
Varování: temné, depresivní
Poznámka: Tyto temné verše volně navazují na povídku Kat. Jsou to Severusovy myšlenky o jeho zklamání a deziluzi ze slibovaného lepšího života ve službách Pána zla a o jeho bolesti z Regulusovy smrti.





ZMAŘENÉ ILUZE

Podal jsem ruku ďáblovi a on mě pozval do pekla,
beztrestně svolil: muč, týrej, zabij!
Moc jeho krutá můj osud jak ostří rozsekla,
emoce nemají místa zde, ihned je ubij!

Ledové srdce z hrudi mé vyrvané v bahně se válí,
v rukou mám moc, co kosti obrátí v bolest a prach.
Prokletý cejch jak plameny pekelné pálí,
na kůži krev mi lpí a nitro svírá strach.

Dvojí krev v žilách ztuhlá na kámen - kost matky země,
lidské hnáty a umrlčí hlavy, přátelé moji.
Hrůza, děs, krutost, běs, smrt žhne dnes ze mě,
na oltář zla krvavé oběti, kdo o to stojí?

Před brány předpeklí vyvržen z ráje ven,
proklínám zhrzen svůj o lepším žití sen.
Ďábel mi pařáty trhá mou duši na kusy,
podrobí vůli mou, do krku jedové zuby zakusí.

Zaslepen bolestí, s jizvami ze zrady, s nadějí z víry,
chci sloužit dobru a opět v něj věřit.
Ve jménu pomsty škrábu se ode dna z bezedné díry,
chci se zříct navždy zla a s bohem se smířit.

Šlapu po kostech a lebkách nešťastníků,
bolest mě pěstí ubíjí do morku kosti.
Ty, jenž požíráš emoce smrtelníků,
udus se zvratky vlastní bezohlednosti!

Konec





1 komentář:

  1. [1] Zuzana | proxy.telekom.sk (195.146.132.62) | 30. května 2010 v 17:42
    POKOJEM OBCHÁZÍ POSTAVY celé davy kývám jim rukou a šeptám pozdravy... pokojem obcházej postavy tiše, jak se sluší... postavy bez rukou, bez nohou postavy bez tela, bez hlavy jenom s duší jenom s duší... (Krchovský) Tvoja báseň mi pripomenula túto, neviem prečo. Asi, že je taká plná bolesti, ako aj Kat o ktorom si ju napísala.

    [2] zuza | 137.231.244.87.in-addr.arpa (87.244.231.137) | 7. června 2010 v 6:58
    vitaj velmi mi tato stranka chybala :-D

    OdpovědětVymazat