Posedlost 3 - Stockholmský syndrom

Minulost nás nesmí spoutávat, ale poučit. Budoucnosti se nesmíme obávat, ale naopak o ni usilovat. A přítomnost? Teď už věděl. Přítomnost je tu proto, aby se žila. 

V obvyklý čas seděl Severus připravený na posteli a netrpělivě očekával příchod svého pána. Byl rozhodnutý. Jak uslyšel vzdálenou ozvěnu přibližujících se kroků, rozléhající se po sklepení, zvedl se a přešel ke zdi. Když jeho pán vešel do kobky, už ve dveřích ho přivítal tajemný, neproniknutelný Severusův pohled.

Black se na zlomek vteřiny zarazil nečekanou Snapeovou reakcí, ale rychle nabyl zpátky sebedůvěru a provedl obvyklé úkony. Tác s jídlem, voda, čisté oblečení, uzamčení dveří. Shodil hábit, přiblížil se ke Snapeovi a řekl své obligátní.

"Svlékni se."

Severus si začal dlouhými štíhlými prsty rozepínat košili a hrál si s knoflíčky. Vykasal ji z kalhot a nechal ji po ramenou sklouznout na kamennou podlahu. Položil dlaně na prsa a pomalu po nich sklouzl na břicho a ke kalhotám. Dával si načas. Rozepnul pásek, vytáhl ho a odhodil elegantním obloukem do kouta. Sáhl na poklopec a rozepnul ho. Pak najednou přerušil své představení. Nespustil zrak z Blacka.

Ten byl lehce vyveden z míry, ale snažil se nedat to nijak na sobě znát. Pro jistotu svíral v ruce hůlku. "Pokračuj," řekl trochu ochraptěle.

Snape rychle shodil boty a ponožky. Bylo mu chladno, ale ani se nezachvěl. Stáhl si kalhoty, překročil je a odkopl na druhý konec cely. Zahákl palce za okraje černého spodního prádla. Přestal. Temný zrak upíral do Siriusových modrých panenek.

Black očividně znejistěl a pevněji sevřel hůlku. Pak mu to došlo. Ty to chceš, ty mizero! Zhluboka se nadechl v očekávání.

Severus se pousmál, pak se předklonil a stáhl palce až ke kotníkům. Poslední kousek oblečení odlétl ke dveřím.

Sirius hlasitě polkl.

Severus se rozkročil a provokativně opřel ruce v bok. Čekal na další rozkazy svého pána.

Black na něj vyjeveně civěl, než si zahanbeně uvědomil, že vypadá jako puberťák, zírající na obrázek v pornočasopise.

Snapeovy koutky rtů se lehce nadzvedly v náznaku povýšeného úsměvu.

"Přistup blíž ke zdi, rozpaž ruce a otoč se," řekl Black s rozpaky.

Severus přistoupil až ke zdi a roztáhl své ruce. Ale neotočil se. Svým černočerným pohledem neustále pohlcoval Siriusovy oči.

Black opět znejistěl. Zase vzpoura? Nebo si s ním Snape jenom hraje? Budiž. Jedno přesné švihnutí hůlkou a kovová pouta se zacvakla na Snapeových zápěstích a kotnících. Pomalu se přibližoval ke Snapeovi, jeho žádostivé oči hladově shlížely po jeho vysokém, štíhlém těle, s malými tmavými bradavkami, hustými černými chloupky ve slabinách, částečně skrývajícími penis, nyní klidný a povadlý. To se dalo čekat, je tady větší zima, než v bradavickém sklepení. 

Black si ho s nestydatým zalíbením prohlížel, poprvé byl Severus k němu otočen tváří. Byl v obrovském pokušení vrhnout se na něj, ale se sebezapřením se ovládl. Odložil hůlku a s rozvahou přistoupil k němu. Zahleděl se mu do jeho hlubokých obsidiánových očí, objal dlaněmi bledý obličej a jazykem mu olízl jeho pootevřené rty. Přitiskl svá ústa k jeho rtům a vědom si nebezpečí vsunul mu mezi zuby svůj jazyk. 

Takhle to ještě nedělali. Očekával vzpouzení, vzpurnost a vzdor, ale překvapilo ho, když mu do jeho úst vklouzl Snapeův jazyk a začal se laskat s tím jeho.

Black mu lehce šokovaně pohlédl do temných očí, to opravdu nečekal, nemohl ale popřít, že ho to nepotěšilo. Odhrnul mu havraní vlasy z obličeje a s naléhavou vášní prohloubil jejich první polibek. Ruce mu bloudily po Severusově hladké kůži a srdce mu zaplesalo, že se nebrání a oddává se jeho laskání, se zavřenýma očima a pootevřenými rty, ze kterých se mu draly tiché vzdechy. 

Jemu se to líbí!

Na chvilku od něj odstoupil, rychle shodil ze sebe oblečení a přitiskl své nahé tělo na Snapeovo. Okamžitě na svém těle ucítil, jak Snape tvrdne. V cele se oteplilo.

"Změnil jsi názor?" zeptal se s úsměvem.

"Ne. Jen se chci… vyhnout trestu," odpověděl ochraptělým hlasem Severus a snažil se, aby to znělo přesvědčivě.

Black ale poznal, že jeho touha je nepředstíraná a že ho tato milostná předehra vzrušuje. "A proto se ti postavil?" ušklíbl se pobaveně. Netušil, proč tak najednou po tolika týdnech marného snažení, ale nemínil se tím teď zabývat, když měl na práci příjemnější činnost.

"Dnes tě ztrestám jinak," pousmál se tajemně. Otřel se se svou erekcí o tu jeho a Snape tiše zasténal. "Proč ses tomu tak dlouho bránil, Severusi? Proč jsi mě nechal dělat ti ty hrozné věci?" zaseptal Sirius. Sklonil tvář k jeho hrudi a jazyk mu obtáčel kolem tmavých bradavek. Ústy sjel níž na ploché břicho a jazykem vklouzl do mělkého pupíku. Nechtěl vynechat ani jediný kousíček jeho těla nepolíbený. Klesl na kolena a sevřel v ruce Snapeův štíhlý penis. Olízl jemnou špičku a ucítil, jak se mu v dlani prudce vzepřel. Merline, jak dlouho čekal na tuhle chvíli. Uzavřel nad ním svá ústa a začal ho dráždit rty, jazykem i zuby.

Severus, visící v poutech, hlasitě sténal, tělo se mu viditelně chvělo, nebylo to ale zimou. Vězeň a pán. Nesourodá dvojice. Vězeň sténá blahem, pán před ním klečí na kolenou.

"Och, Siriusi… " úpěl Severus jeho křestní jméno. "Chci to… dělej mi to, prosím."

Sirius se ovládl a nechal penis vyklouznout z úst. "Chceš to... nebo chceš mě... řekni, Severusi," dráždil ho s leskem v očích.

"Nepřestávej, sakra!" žadonil Snape. Nechtěl si připustit, že ho má Sirius zcela ve své moci. Do hajzlu s Blackem! "Promerlina, Siriusi... ano, chci tě... chci tebe..." zasténal.

Neskrývanou žádostivostí po Snapeově těle zachroptěl i hlas jeho pána. "Popros."

"Vem si mně, Siriusi… hned… prosím," vzdechl toužebně Severus.

"Tomu opravdu nelze nevyhovět," vítězně se usmál Black, ale sám už měl opravdu co dělat s ovládáním své touhy a i kdyby Snape nepoprosil, stejně by se ho zmocnil, teď hned. Zvedl hůlku a švihnutím osvobodil Snapeovy ruce a nohy z pout.

Svalili se na postel. Dva nepřátelé na život a na smrt. Dva nejnepravděpodobnější milenci. Dvě nahá těla, splynutá v jedno. Sirius zalehl Severuse a jeho ruce mu za hlavou nelítostně přimáčkl do tvrdé matrace. Severus se pokusil uvolnit ruce, Blackův stisk byl ale pevný. 

"Ještě chvíli počkej, Severusi. Chci se ti při tom dívat do tváře." Pohleděl mu zblízka do očí, chtěl vidět ten chtíč v jeho očích.

Jejich rty se vášnivě spojily v divošském, ohnivém polibku. Pohyby pánví si třeli své erekce o sebe a sténali si vzájemně rozkoší do úst. Ruce, nohy i prsty se jim nespoutaně proplétaly po každičkém kousku těla toho druhého. To klubko kroutících se končetin připomínalo svíjející se hady na hlavě medúzy. Nahá zpocená těla se klouzala o sebe ve vzájemném objetí a jejich vzrušení bylo už téměř k nevydržení.

"Vem si mě… chci tě cítit v sobě… hluboko…" Severus vzrušením už málem přicházel o rozum.

Black se spokojeně pousmál a jediným pohybem silné paže otočil Snapea na břicho, přivolal si z hábitu lahvičku lubrikantu a roztáhl mu půlky. Při pohledu, který se mu naskytl, se hlasitě nadechl touhou. Nedokázal odolat tomu, aby jazykem nepolaskal otvor.

Severus v prvním momentě překvapeně zvedl hlavu a přes rameno se trochu stydlivě podíval na Blacka. Nemohl ale popřít, že to bylo příjemné, tvář zabořil zpátky do matrace a užíval si ten nezvyklý pocit. 

Black si nabral na prsty gel a vsunul opatrně jeden prst do otvoru a jemně s ním uvnitř pohyboval. Severus prožíval dosud nepoznané. Bylo to něco zcela jiného, než když ho Black znásilňoval.

Siriusovy prsty se zkušeně pohybovaly uvnitř a narážely na jeho citlivé místo. Při jeho doteku se Severusovi dělaly mžitky před očima nikdy nepoznanou rozkoší. Přerývaně dýchal a černé řasy se mu zachvívaly. Merline, proč se takovému nádhernému prožitku doteď tak úporně bránil? V dalším okamžiku už nedokázal myslet vůbec na nic, jen sténal a vzdychal a svíjel se pod Siriusovýma rukama.

"Dej mi ho tam, prosím," zašeptal toužebně. Ještě před týdnem by za tohle zabíjel, teď o to škemral jako malé dítě o bonbón.

Sirius vytáhl prsty. Jeho penis vnikl lehce a bezbolestně. Z obou úst najednou vyrazily hluboké výdechy nádherné slasti a spojily se v jeden. Sirius si lehl na Severusova záda, podepřen na rukou a začal se pomalu v něm pohybovat. Ústy mu zlíbal zátylek a záda mezi lopatkami. 

"Můj bože, Severusi... šílím z tebe," šeptal mu zastřeně do ucha to, co mu ještě nikdy neprozradil. 

Pohyboval v pravidelném rytmu pánví a vzrušeně poslouchal Severusovy slastné vzdechy. Zrychlil pohyb a blížil se k hranici, od které už není cesty zpátky. Pořád spojen se Severusovým tělem ho silnou paží objal kolem pasu, klekl si na kolena a nadzvedl ho na všechny čtyři. Pevně sevřel jeho útlé boky a s rychlou kadencí přirážel do jeho těla v předzvěsti vyvrcholení. Jejich vzrušené vzdechy se odrážely od stěn kobky a vracely se ozvěnou zpátky. Dřevěná postel pod jejich těly těžce sténala a hrozilo, že nevydrží ten nápor.

Sirius sevřel houpající se Severusův penis a přiváděl ho k vyvrcholení. Záleželo mu na tom, aby Severus dosáhl vrcholu dřív, než on, aby svůj první společný orgasmus velkolepě prožil.

Severusovi se viditelně třásly stehna a ruce, kterými se podepíral. Nedokázal už dál ovládat své vzrušení. Celé tělo se mu napnulo v křeči a poprvé v této studené cele ejakuloval v grandiózním finále do Siriusovy dlaně.

Blackovi, stimulovanému Severusovým spontánním projevem stačil už jen krůček. Zavalila ho vlna orgasmu a nespoutaně vykřikl Severusovo jméno ve výbuchu vyvrcholení.

Obě zpocená těla se svalila vedle sebe na úzké posteli, těžce popadaje dech. Sirius otřel dlaň do matrace, sevřel v náruči Severusovo tělo a svou mokrou hruď přitiskl na jeho zpocená záda. Ani jeden z nich neřekl nic, jen jejich zrychlené dechy se srážely ve vzduchu, hustě nabitém sexem. 

Oba dva extrémně utahané a extrémně ukojené po několika krátkých minutách přemohl blahodárný spánek. Usnuli zaklíněni do sebe jako dětská skládačka.

_______

Mnohem později vzbudilo Siriuse brnění ruky pod Severusovým tělem. Ve snaze opatrně ji vymanit ho probudil. Žár z divokého sexu vyprchal z těl a olízl je chlad. Sirius zakryl Severusovo nahé tělo dekou. Snape se na něj podíval a pomalu si uvědomoval, co se tady stalo.

"Blacku…" řekl rozespalým hlasem,"… ani v té nejhorší noční můře se mi nikdy nezdálo, že bych někdy skončil v posteli s tvým ptákem v mém zadku," ušklíbl se téměř zděšeně.

Blackovo tělo se zatřáslo přidušeným smíchem. "Snape…" uculoval se, "… v mých nočních můrách se mi zase o mém péru ve tvém zadku zdálo pořád."

Tentokrát se bránice zachvěla Severusovi. "Ty perverzní bastarde," řekl na půl úst.

Black se přitiskl k jeho zádům, objal ho kolem pasu a zabořil ústa do jeho vlasů. "Ale přísahám na svoji smrt, že mě nikdy v životě nenapadlo, že ti někdy budu líbat zadek. A dokonce rád," zachechtal se.

Severus se hlasitě rozesmál. Sirius ho ještě nikdy neviděl ani pousmát se. Vidět ho takhle se smát byla vzácná a výjimečná chvíle. Byl spokojen, jeho mise uspěla. Povedlo se mu hned několik věcí. Rozpustit ledy nepřátelství, zkrotit tu jeho nabubřelost a hluboko zpod ocelového krunýře toho studeného zmijozelského profesora vydolovat na povrch skrývané emoce a lidskost. Kupodivu vždycky tušil, že tam dřímají.

"Mel by ses častěji smát, Severusi, úsměv ti sluší." Odhrnul mu záplavu černých vlasů na zátylku a na odhalenou šíji mu lehce přitiskl své rty.

"Blacku, nemysli si, že to, co se mezi námi stalo, z nás dělá najednou přátele," odfrkl si Snape, svůj krk ale z dosahu jeho měkkých úst neodtáhl.

Black si toho povšiml. "Souhlasím, přátele to z nás nedělá." Obtočil zezadu své paže kolem jeho pasu a přitáhl si ho k sobě blíž. Severus se opět nijak nebránil. "Ale nepřátele už taky ne," zašeptal mu do ucha.

Oba tiše leželi, utápějící se ve svých myšlenkách o nově vzniklé situaci a ani jeden se neměl k tomu odtáhnout se z těsné blízkosti toho druhého. Ani jeden z nich neměl zájem rozbít to křehké příměří mezi nimi.

"Blacku…" přerušil po chvíli Severus jejich myšlenky.

"Hmm…"

"Nebyl jsem tvůj první, že ne," řekl jakoby mimochodem.

Black chvíli přemýšlel, jestli je otázka natolik důležitá, aby na ni odpověděl. Chvíli rozebíral Severusovy pohnutky, které ho vedly k položení této otázky. 

"Ne," řekl nakonec popravdě. "Doufám, že to nebude mít psychický dopad na tvé ego," uculil se.

"Blacku, ušetři mě laskavě své psychoanalýzy. Nejsem objekt ke zkoumání," zavrčel Severus. Po chvilce se zase ozval, tak tiše, že nebýt tak blízko u sebe, Black by jeho slova neuslyšel. "Kdo? Potter? Nebo ten vlkodlak?"

Siriusovy rty se zvlnily. Nechal otázku viset ve vzduchu a přiblížil svá ústa těsně k jeho uchu. "Proč mě vlastně nenávidíš, Severusi?" zašeptal.

Severus se vymanil z jeho náruče, otočil se k němu a podepřel si hlavu do dlaně. Svýma temnýma očima se zamyšleně zahleděl do toho drzého pohledu. "Kdysi jsi mě zmlátil."

"Kristepane, Snape, to bylo před dvaceti lety!" žasl Black.

"Mám sloní paměť," řekl Severus.

Sirius mu prstem přejel po spodním rtu. "Zapomeň na staré křivdy, prosím. Už nejsme děti."

Severus mu nečekaně políbil bříško prstu. Black položil dlaň na jeho tvář. "Já k tobě nenávist necítím už dlouho. A ty sis toho nikdy nevšiml. Bylo nezbytně nutné otevřít ti oči."

"Vybral sis k tomu skutečně zvláštní způsob. Tvé výchovné metody by tě stály život, mít po ruce svoji hůlku," suše konstatoval Snape. "I když… možná je to i lepší, že jsem ji neměl. Byla by věčná škoda přijít o tento zážitek."

Sirius se zašklebil. "Dostal jsi, co sis zasloužil. Byl jsi nesnesitelný!" Hned ale zvážněl. "Chci, abys věděl, že jsem ti opravdu nerad ubližoval."

"To ti taky jen tak neprojde, ty mizero." Na Severusovu tvář se opět navrátil ten známý jízlivý úsměšek a Black ho za to ztrestal polibkem. Vášeň, s jakou mu Severus polibek oplácel, ale vůbec neodpovídala tomu, že by se chystal pomstít se mu.

Black se s velkým sebezapřením odpoutal od těch žádostivých úst. "Musím už jít," řekl rozladěně.

"Proč?" zklamaně zaprotestoval Severus a okamžitě by si za to nejradši nafackoval.

"Za chvíli začne schůzka Řádu," mrzutě řekl Sirius a zvedl se z postele. "Až schůze skončí a všichni odejdou, přijdu si pro tebe a odvedu tě nahoru."

"Zajímalo by mě, jak to všem vysvětlíš, kde jsem byl celý měsíc," ušklíbl se Snape. 

"To nechám na tobě. Svou inteligencí určitě na něco přijdeš," mrkl na něj Sirius a začal se oblékat. 

Severus přimhouřil víčka a zpod černých řas ho sledoval. Proč si nikdy nevšiml, jak je pohledný a sexy? Věčná škoda, že už nemůže zůstat déle.

"Docela rád bych si ten nezávazný sex s tebou někdy zopakoval," přiznal nakonec. "Ale trvám na výměně rolí."

Black se zachechtal. "To beru. A moc rád." Přešel k Severusovi a nahé tělo mu přikryl svým hábitem. Sklonil se k němu a políbil ho na rty. "Ale v měkké posteli to bude mnohem pohodlnější," uculil se významně. "Počkej tady na mne a zatím něco věrohodného vymysli." Zahalil se do pláště a hlavu zakryl kápí. "Mimochodem, byl to Remus," uculil se. Vykročil ke dveřím a odemkl je hůlkou.

"Siriusi," zavolal na něj Snape. Black se ve dveřích otočil. "Nenech mě dlouho čekat."

Sirius se na něj usmál. "Nenechám. Slibuji." A zmizel za zamčenými dveřmi.

_______

Severus nedočkavě přecházel od zdi ke zdi sem a tam a netrpělivě napínal sluch, jestli neuslyší přibližující se Blackovy kroky. Tady dole ve studeném sklepení se za ten měsíc něco podstatného mezi nimi změnilo. Ukázal mu - sice dost zvráceným způsobem, ale mohl si za to částečně sám - že i v temnotě se může objevit světlo. Budoucnost ukáže, jak jasně se jeho hvězda Sirius bude třpytit v jeho mizerném životě. Chtěl mu toho tolik říct.

Nervózně koukal na dveře, kdy už se konečně otevřou a objeví se v nich Sirius. Nemohl tušit, že na něj čeká marně, že těžké dveře jeho vězení se už neotevřou. Nemohl vědět, že Fénixův Řád svedl na Odboru záhad krvavou bitvu se Smrtijedy. Severus Snape se už nedozví, že Sirius Black dnes v noci propadl Závojem smrti.

KONEC