Vyvrženci pekla 10: Na pokraji smrti

Varování: fisting, bondáž, smrt

Přístupnost: 18

10. část:

Na pokraji smrti

Pán zla odemkl železa a osvobodil mé ruce i nohy ze sevření pout. Zachytil mě do náruče, když se mi podlomila kolena pod zuboženým tělem. Zakousl se do koženého roubíku, vyrval mi jej z úst a vyplivl na zem. "Tvé utrpení je u konce, Severusi. Úspěšně jsi prošel mojí zkouškou odolnosti. Jsem na tebe velice pyšný," pronesl spokojeně. Jeho dech se tříštil o mé rty, tak blízko k mé tváři se přiblížil. Hleděl mi do očí a já jsem přímo cítil jejich žár. "Odměnou ti teď poskytnu slast, jakou jsi ještě určitě nikdy nezažil."

Postřehl jsem, že mě pomalu tlačí přes celou místnost. Zastavil se u vyšetřovacího stolu s opěrky na nohy v jeho rozích. Pohlédl jsem na něj a v břiše mi vypukla panika. Voldemort vzrušeně zašeptal něco, co mě znepokojilo: "Dokázal bys mě milovat, Severusi?"

Nahrnula se mi krev do hlavy. Pána zla nedokáže nikdo milovat, dokonce ani takový bastard jako já ne. Všechna touha po něm, ještě zvečera ztěžka držená na uzdě, vyprchala s duší, kterou jsem tady vypustil. Žádal ode mne něco, co jsem nedokázal splnit. A za nesplnění jeho příkazu přijde krutý trest. Přesto neztratím svoji hrdost a čest jenom proto, abych se mu zavděčil. Budu mu věrně a oddaně sloužit, položím za něj svůj život, ale nikdy ho nebudu milovat. Poprvé za dnešní noc jsem se postavil proti jeho vůli.

"Ne, Pane. Odpusťte," řekl jsem tiše a očekával trest.

Mistr se však překvapivě usmál. "Jen jsem tě zkoušel. Láska nemá místo v citech Smrtijeda. To si pamatuj!" řekl varovným tónem a bylo mi jasné, že tím narážel na Luciuse. "Lehni si," přikázal. Se staženým žaludkem jsem si lehl na stůl, připraven na další trest, přestože mi sliboval slast.

"Tohle už dnes nebudu potřebovat. Překáželo by mi to akorát při práci," řekl Pán zla a zbavil mě cilicia. Zasyčel jsem, když se trny vytáhly z masa. Z čerstvých ran vytryskly krůpěje. Z krku mi sundal obojek a odstranil kožený pásek z penisu. "Teď jsi opět svobodný." Přisunul si můj zadek blíž, vložil mé kotníky do opěrek a zacvakl přes ně kovová pouta. Ruce mi nechal volné.

Zatínal jsem zuby bezmocí. Svobodu jsem si představoval úplně jinak. S rostoucími obavami jsem přelétl po zrakem po stolku. Dóza s mastí, chirurgická rukavice, nádoba s čistou vodou, lubrikační gel, katétr a sklenice s medem. K čemu to sakra potřebuje?

Přešel mi dlaněmi přes třísla a dotkl se čerstvého cejchu. Zasténal jsem bolestí. "Tato pečeť ti bude navždy připomínat, že mi patříš. Toto znamení žádné kouzlo neodstraní." Vnořil štíhlé prsty do hustého porostu chloupků v mém klíně a vzal do dlaní můj povadlý penis. Navzdory tomu, že jsem si to nepřál, zapulzoval.

Sáhl pro jakýsi předmět na stole. Zvedl jsem hlavu, abych viděl, co mi chce dělat. Stáhl z mého žaludu předkožku a mezi palcem a ukazovákem zmáčkl špičku žaludu. Rozevřel vstup do močové trubice, potřel jej gelem a pomalu do ní zasouval katétr. Zpanikařil jsem a zalomcoval opěrkami, vteřinu nato jsem ale pocítil, že mě to podivně vzrušuje.

Pán zla soustředěně pracoval dál, zdaleka to nedělal poprvé. Hadička na své dlouhé cestě do útrob příjemně šimrala. Hluboko uvnitř penisu jsem ucítil ostrou bolest, když prolezla svěračem. Začala se plnit močí a světlá tekutina stékala na zem. Když mě důkladně odcévkoval, propláchl mi měchýř čistou vodou, vyprázdnil mě a pak mi pomocí katétru a kouzla naplnil měchýř medem. Opatrně vytáhl cévku a já jsem přitom cítil po celé délce močové trubice příjemné teplo a jemné chvění. Vůbec to nebylo tak špatné, jak se na první pohled zdálo.

"Za chvíli poznáš omamné účinky této vrcholně bizarní erotické vynalézavosti. Zasvětím tě do tajů tantrické a taoistické erotiky. A jelikož jsi dnes projevil odvahu, hodnou mého nástupce, poskytnu ti navíc nebývalou rozkoš zavedením své ruky do tvého těla. To bude tvoje odměna za všechna ta muka," ušklíbl se požitkářsky. Odměna vskutku zvrácená, pomyslel jsem si, k ukojení jeho zvrhlých choutek.

Bez dalších okolků roztáhl mé hýždě od sebe, se zvráceným leskem v očích si mě chvíli prohlížel a kostnatým prstem přejížděl přes můj otvor. "Tohle je, Severusi, tvoje tajná zbraň," vydechl vzrušeně. Mhouřil víčka a dlouhým jazykem si olizoval rty. V duchu jsem prosil Merlina, aby Mistr svůj chtíč dokázal udržet na uzdě.

Voldemort měl však své sebeovládání zcela pod kontrolou. "Fisting vyžaduje dlouhou přípravu a trénink," vysvětloval, jako by mě to zajímalo. Chtěl jsem mít tohle trapné divadlo co nejdřív za sebou. "Je to změna mysli a vnímání. Budeš o něj prosit pokaždé, když budeme spolu sami."

No to určitě! Copak si myslel, že až tohle skončí, nechám si ještě někdy dobrovolně narvat ruku do zadku?

Na levou ruku si navlékl gumovou rukavici, sahající mu až k loktu a žaludek se mi při tom pohledu stáhl křečí. "Je důležité, aby ses maximálně uvolnil, ať nemáš ani jediný sval napnutý," radil mi zkušeně. Položil jsem hlavu na stůl, rozpažil jsem ruce a zavřel oči. Děj se vůle boží.

Mistr použil na mé útroby očisťovací kouzlo a pak sklouzl prsty k hrázi a jemně ji masíroval krouživými pohyby. Vyvolal tím ve mně nepopsatelné pocity slasti. Napětí ze mne rychle opadávalo jako jehličí z vánočního stromku a pokoušel jsem se soustředit na jeho dovedné prsty, které mi už tolikrát dokázaly poskytnout neuvěřitelné zážitky.

Najednou jsem je ucítil v sobě. Instinktivně jsem stáhl svěrač tak prudce, že mít na něm trochu ostřejší hrany, ustřihl bych mu prsty. Byl to přirozený pud sebeobrany, že mi největší čaroděj a Pán světa leze do zadku.

"Oddej se mi, Severusi, naprosto celý… důvěřuj mi," konejšil mě tiše.

Důvěřovat mu? Jak bych mu mohl důvěřovat po tom, co mi tady všechno dělal? Chystá se mi natrhnout prdel a já musím držet jako klisna při připuštění. Věděl jsem ale, že jestli chci dnešek přežít, musel jsem mu dovolit, aby ukojil své zvrácené choutky.

Prsty levé ruky pomalu zasouval do mého těla a pravou mi jemně masíroval svaly břicha. Zcela evidentně měl s fistingem bohaté zkušenosti. "Tento způsob sexu je úplně odlišný od klasického a je to z velké části i záležitost mysli. Nemáš v něm jen pasivní roli," poučoval mě o této variantě sexu, kterou jsem nikdy nezkusil a až tohle skončí, nikdy víc nezažiju. Jestli si myslel, že se do téhle zvrácenosti aktivně zapojím, šeredně se spletl. Neodvážil jsem se ale otevřeně nahlas vzdorovat a mlčky jsem přijímal svůj úděl.

Pán zla opatrně zatlačil a soudě podle odporu, kterému můj svěrač čelil, dostal se k záprstním kloubům jeho ruky. Čelo se mi svraštilo z nepříjemného tlaku. Přesto pocit, že mám uvnitř všech pět prstů byl… neuvěřitelný. Neuvěřitelně vybízející.

"Přicházíme do fáze, kde je potřeba tvé aktivní účasti," konstatoval Pán, když narazil na téměř nepřekonatelný odpor. "Přestože si rád užívám cizí bolest, v tomto případě není na místě. Fisting nesmí nikdy bolet. Nejde totiž o to dostat ruku co nejrychleji dovnitř, i za cenu nenávratného poškození, fyzického i duševního." Prsty nechal zasunuté v mém pozadí a sáhl po kelímku s mastí. "Ale příště už by ses nedokázal uvolnit a oba bychom tak navěky přišli o tento neskutečný zážitek. A za to mi ta tvoje bolest nestojí." Pak se potměšile uculil. "Dnes jsi už můj hlad po cizí bolesti dostatečně ukojil."

Vydatně si nanesl kluzkou mast na část ruky v místech, kde se zasekl. "Potřebuji tě mít v dokonalé harmonii… klidu… pohodě… a naprostém uvolnění," pomalu odříkával uklidňujícím hlasem. Dlaní hladil mé břicho a já jsem pociťoval, jak to na mně začíná působit.

"Uvolni se… hluboce se soustřeď… ovládej myslí svaly…" slyšel jsem naléhavý šepot mezi svými stehny. Vyprázdnil jsem zcela svou mysl a soustředil jsem se pouze na pohyb Mistrovy ruky. Pomalu s ní rotoval doleva a doprava. Při každém otočení vklouzla hlouběji do mého těla a k zbláznění dráždila citlivá nervová zakončení v ústí análu. Koncentrovaně jsem svou myslí ovládal kruhový sval svěrače a cítil jsem, jak se víc a víc rozevírá Mistrově ruce. Tiše jsem sténal, bylo to naprosto neuvěřitelné.

V kritickém místě těsně za klouby prstů jsem ucítil docela nepříjemný tlak. Ne bolest. Tlak. Otevřel jsem oči a podíval se na Mistra. Přestal tlačit. Celou dobu soustředěně pozoroval můj obličej, aby okamžitě zasáhl, kdyby něco nebylo tak, jak má být. Fascinovala mne ta jeho zkušenost.

"Otevři se mi, Severusi, už jsem téměř tam," šeptal. S citem, u něj nevídaným, opatrně zatlačil a dostal se přes nejširší místo dlaně. Ruka mu pronikla do mého těla až po zápěstí.

Prudce jsem se nadechl a tvář mi zrosily kapky potu. Pocítil jsem obrovskou úlevu. Nikdy jsem nebyl tak roztažený, tak plný. Natažená dlaň uvnitř mých útrob se zavlnila jako had a způsobovala mi nepoznané pocity slasti. Nadzvedl jsem hlavu a setkal se s pohledem Pána zla. Četl jsem v něm něco víc, než jen uspokojení s perfektně vykonanou prací. Bylo to maximální propojení nás obou.

"Jak se cítíš, Severusi?" zeptal se se zájmem a pohladil zevnitř mou prostatu.

Zaúpěl jsem slastí. "Jako kdybych… teprve teď… doopravdy ztratil panictví."

Voldemort se temně zasmál. "Užívej si tohoto nádherného pocitu, než skončí. Od Luciuse se jej nedočkáš," řekl trochu namyšleně.

Ruka v mých útrobách se začala pohybovat. Otevírala se a zavírala v pěst a mým tělem otřásalo obrovské vnitřní vzrušení. Zavřel jsem oči a propadal se do extatického pocitu na samé hranici vědomí. Roztřásly se mi nohy a byl jsem jen kousek od naprostého podrobení.

Pán zla sbalil ruku do pěsti a zručně začal krátkými pohyby přirážet do mého zadku. Byl jsem jako v transu, nedokázal jsem zvládat kontrolu nad svým tělem. Nepodobalo se to ničemu, co jsem doteď zažil. Sténal jsem slastí a zmítal se v osidlech chtíče. Přesto, že jsem neměl erekci, převalila se mým tělem mohutná vlna orgasmu, jaký jsem ještě nikdy nezažil.

Dosáhl jsem čtvrtého otrockého orgasmu této noci. Ani ve snu se mi nezdálo, že by mě dokázala vzrušovat bolest a podivné sexuální praktiky. Namáhavě jsem otevřel oči a pohlédl na Mistra. Uchváceně mě sledoval přimhouřenýma očima. "Ještě pořád máš výhrady k této sexuální praktice, Severusi?" Na rtech mu pohrával zvrácený úsměv.

Nebyl jsem schopen odpovědi, ale teď už jsem věděl. Ne všechno zvrácené je špatné. Změnil jsem názor. Tohle bych chtěl znovu někdy prožít. Mé tělo se ještě chvělo dozvuky vyvrcholení, když se ruka v mém těle pohnula. K mému údivu ne ven, ale směrem opačným. Zmateně jsem pohlédl Mistrovi do očí.

"Jsem fascinován tvým strhujícím projevem orgasmu, který ti přivodila má ruka, můj drahý příteli. I když jsem to původně neplánoval, udělám výjimku a provedu tě hloubkovým fistingem," pousmál se tajemně. I když jsem vůbec netušil, co to znamená, po tomhle zážitku jsem mu naprosto důvěřoval.

Vzal mě za ruku a položil mi ji na podbřišek, abych mohl sledovat pod kůží jeho ruku, uvězněnou v mém konečníku. Otevřel pěst uvnitř těla, konečky prstů citlivě vyhledával další cestu a postupoval hlouběji mými útrobami. "Dotýkám se tvé páteře," řekl vzrušeně. "Tady máš ledvinu. Žaludek. A tady… slezinu."

Ani jsem nedýchal. Vnímal jsem pouze ruku plazící se v mém břiše a byl jsem jako očarován. Moje dlaň sledovala zvenku pohyb Mistrovy ruky mými útrobami. Bláznivě jsem zatoužil zkusit si, jaké to je sáhnout si zevnitř na nějaký orgán bez toho, abych musel pitvat. Zdálo se, že Mistr je stejně zvráceně rozrušený z té možnosti sáhnout si na mé pulzující orgány. Možná tohle taky prožíval poprvé.

"Cítím tep tvého srdce, Severusi," zašeptal najednou. Hrůza mi zatemnila mozek. Mé srdce ve Voldemortově dlani? Co kdyby se Mistr rozhodl rozmáčknout jej v dlani? Vzpamatoval jsem se. To přece není anatomicky možné!

"Tepe jako o život v břišní aortě. Řekl bych, že máš strach, Severusi," usmál se pobaveně. "Je čas ukončit náš experiment," konstatoval a začal pomalu vytahovat ruku z mého zadku. Teprve teď jsem si uvědomil, jak široce jsem roztažený. Mistrova paže vězela až po předloktí v mých útrobách. Ruka se pomalu plazila jako tlustý had ven z mého těla a cestou mi způsobovala neskutečnou blaženost. Zavřel jsem oči a zmohl se jen na tiché vzdychání. Oddal jsem se ráji uprostřed tohoto pekla, který Pán zla tak fantasticky dlouho protahoval.

Když se svaly nakonec uzavřely za posledním prstem, připadal jsem si najednou jako prázdná nádoba a přepadl mě silný pocit frustrace. Pocítil jsem velké zklamání ze zmaření něčeho tak neskutečně nádherného. Hned nato mě přepadl obrovský strach, že obyčejný sex mi už nedokáže poskytnout takové potěšení.

"Líbila se ti má odměna, Severusi?" zeptal se poté, co s mlasknutím sundal vyšetřovací rukavici z ruky.

Dalo mi spoustu námahy, abych byl vůbec schopen uspořádat si myšlenky a mohl promluvit. "Ano… děkuji, můj Pane," hlesl jsem.

Sebevědomě se usmál. "Ještě tě čeká jeden zážitek." Zatlačil mi dlaní na podbřišek, přímo na močový měchýř. Pocítil jsem tupou bolest a vzpomněl jsem si, že mám měchýř přeplněný medem. Pán zla vzal mezi prsty můj ochablý penis a obnažil žalud. "Vymoč se, nebraň se tomu," pobídl mě a druhou rukou bez ustání tlačil na můj měchýř.

Povolil jsem svěrač. Nejdřív jsem ucítil velice příjemné lechtání v močové trubici, prostupující pomalu přes prostatu dál do těla penisu. Na povrch žaludu se mi vydrala neprůhledná medová kapka. Hned za ní druhá. A třetí. Každá z nich mi při svém výronu způsobovala omamnou smyslnou rozkoš. Než stačily ztéct po žaludu, slízl je nenasytný Voldemortův jazyk.

Vyprazdňování měchýře plného medu bylo doprovázeno neobyčejně vzrušujícími pocity. Hustý med si pomalu klestil cestu močovou trubicí a k zbláznění dráždil mou prostatu. Muka se podobala kratičkým orgasmům, rychle jdoucím po sobě. Můj ztvrdlý penis po kapkách ronil medové krůpěje a sytil hladová ústa Pána zla.

Můj měchýř se téměř vyprázdnil. Pán zla to zkušeně poznal. Přisál se rty k otvoru v mém žaludu a začal sát poslední zbytky medu. Má ústa barbarsky sténala intenzivní rozkoší. V závěsu za poslední kapkou medu následoval prudký gejzír mého pátého vyvrcholení a zaplnil ústa Pána zla hořko sladkou chutí.

Zapomněl jsem na biče a ohnivou výheň, zapomněl jsem na bolest, utrpení a ponížení a má ztracená touha po něm se navrátila v ještě větší síle a mohutněla každým dalším výronem. Přehlušila veškerou jeho zvrácenost, jeho touhu po krvi, bolesti a ponižování. Dokonce jsem ji teď, na konci své pouti v této kobce, začínal chápat a přicházet jí na chuť. Bolest a slast patří neodmyslitelně k sobě. Člověk si musí nejdřív projít peklem utrpení, aby pak o to citlivěji dokázal vnímat to krásné, co mu je nabízeno. Pán zla mi dnes v noci dokázal, že je bezpochyby Mistrem sexuálních umění. Dovedl plnými hrstmi rozdávat i brát. K přívlastkům Pán zla a temna přidávám další, který ho dokonale vystihuje. Pán smyslnosti.

Pán zla mi odemkl pouta a uvolnil kotníky. Nebyl jsem si jist, jestli vůbec budu schopný po prožitých erotických zážitcích udržet se na nohou. Postavil jsem se na vratké nohy a dělalo mi značný problém zkoordinovat své pohyby.

Mistr sevřel silnými pažemi mé boky a agresivním polibkem zachvátil má ústa. Konečně dal volný průchod celý večer zadržovanému chtíči. Dravá vášeň, kterou se mě zmocnil, mě zastihla zcela nepřipraveného. Vůbec jsem se nebránil a nechal si znásilňovat ústa. Silná touha po něm, doutnající ve mně celých sedm dní mého vězení, se vznítila. Odevzdal jsem se mu. Beztrestně jsem mu kousáním vrátil alespoň část té bolesti, co mi tady způsobil.

Jako by ji nevnímal, zatlačil mě po zádech až ke koženému slingu, visícímu ze stropu na čtyřech řetězech. Vymanil se z náruživého polibku a strčil se mnou do visuté houpačky. Vsunul mi kotníky do kožených ok, připnutých karabinami vysoko na řetězu, neutáhl je však a nechal je úplně volné, takže už jsem nebyl jeho otrok. Do hřbetu ruky si otřel krev ze rtu, oči měl zastřené chtíčem a chřípí se mu rozšiřovalo zrychleným dechem. 

"Čekal jsem dlouho, než budeš pro mne připravený. Fyzicky i duševně," šeptal vzrušeně a špičku svého obřího údu nasměřoval k mému otvoru. "Teď si tě vezmu. Teď budeš můj."

Zatlačil. Penis Pána zla pronikl dovnitř a já jsem hlesl bolestí. Ignoroval to a přirazil. Tvrdě, surově, drsně. Tak, jak to měl rád. Nebral ohledy a ani jsem to od něj nečekal. Chytil jsem se pevně řetězů, aby mě ve víru vášně neshodil dolů z houpačky. Každý jeho náraz vyrazil hlasitý výdech z mých plic. Neuměl být něžný, bolest ale uměl podat tak, že jsem umíral touhou. Kroutil jsem se slastí a přistihl jsem se, že si té bolesti přeji ještě víc. Dokonce bych si troufl říct, že po tom všem, co můj zadek dnes už zkusil, by mne neuspokojilo něco menšího.

Voldemortova vášeň stoupala na intenzitě. Chytil mě pevně za boky a divošsky si mně narážel do klína. Sling se povážlivě houpal a hrozilo, že strhne řetěz. Můj výkřik rozkoše v už ani nevím kolikátém orgasmu zcela zanikl v Mistrových hlasitých projevech.

Najednou zavřel oči a začal potichu šeptat jakési neznámé zaříkadlo. Pokračoval v souloži a jeho monotónní drmolení se stupňovalo. Vzduch se začal podivně chvět a ve studené cele se ochladilo téměř na bod mrazu. Plamínky všech svící prudce pohasly a i pochodně zběsile plápolaly jako za silného větru. Všechno kolem uchopila do své moci černomagická atmosféra. Mezi nesrozumitelným Mistrovým mumláním jsem zaslechl ztěžka vyslovená slova. 

"Opakuj… opakuj po mně!" Vytřeštěně jsem na něj zíral a napínal uši.

"Revello," vykřikl. 

Zopakoval jsem slovo. Odněkud z útrob mého těla se vydrala neznámá síla, která mě zevnitř rvala na kusy. "Concludo." Při vyslovení druhého slova se mi tělo rozpůlilo vedví a všechny prsty se mi bolestí zkroutily jako orlí drápy. 

"Et reservo," zaříkával Mistr v transu a jako v pominutí mysli do mne přirážel. 

Toto třetí slovo vysálo ze mne všechnu sílu. Pán zla se zvířecím výkřikem čtvrtého slova na rtech vyvrcholil do mého těla a víc než orgasmus to připomínalo vymítání ďábla. "Anima," s námahou jsem zašeptal poslední slovo zaklínadla.

Chvějící se vzduch se najednou zhmotnil do průhledné postavy jako při Priori Incantatem. Byl to jen kratičký okamžik, sotva postřehnutelný, přesto jsem poznal ty dokořán otevřené oči mé poslední oběti, upírající se do klenby chrámu poté, co jsem kněžce na obětním oltáři vzal vlastní rukou život. 

Neviditelný ostrý meč rozťal mé tělo na dvě stejné poloviny a cítil jsem, jako by mi něco vyrvalo duši z těla. Když už jsem měl pocit, že se roztrhnu vejpůl, odkudsi vystoupal tenký proužek stříbřité mlhoviny. Lehounce se chvíli vznášel těsně nad mým tělem. Téměř jsem nedýchal, aby se nerozplynul. Zachvěl se a pak vklouzl do křičících úst Pána zla. Netuším, co to bylo, ale bylo to naprosto magické.

Kouzlo pominulo. V cele se oteplilo, pochodně plápolaly veselým plamenem a vzduch se ani nehnul. Podivně klidnou atmosféru rušil pouze Pán zla. Zrudlou tvář mu hyzdila grimasa, tělo se mu křečovitě chvělo a zvuky, které vydával, nebyly z tohoto světa. Padl na mé tělo jako podťatý. Netušil jsem, co to způsobilo. Zda ten jeho nevídaný orgasmus, anebo to sladké kouzlo.

Ať to už bylo cokoliv, když se po chvíli namáhavě zvedl, nebylo po ničem už ani památky, jako kdyby se mi to jen zdálo. Mlčky ukázal ke stolu. Poslechl jsem. Pokud jsem si myslel, že vyvrcholení Pána zla bude zlatým hřebem večera, šeredně jsem se spletl. Ze své sbírky na zdi přinesl dlouhý provaz. 

"Lehni si, Severusi," pokynul mi. "Slíbil jsem ti, že pokud v dnešní zkoušce obstojíš, odměním tě věčným životem. Přeložil provaz na dvě poloviny a obtočil mi jej kolem pasu. Vzniklým okem jej zase provlékl. "Přemýšlel jsem, jakou smrt pro tebe vymyslím, aby to bylo dostatečně pompézní k dnešnímu večeru." 

Při těch slovech mi ztuhla krev v žilách.

"Nakonec jsem se rozhodl pro svazování." Zhluboka se nadechl a z očí mu vyšlehly plamínky vzrušení. "Je fascinující pozorovat svázanou oběť a její zoufalý boj o svobodu, často i o život bez sebemenší šance na vysvobození." Kolem trupu i končetin mi s téměř posvátným soustředěním zaplétal provazy do komplikovaných uzlů a smyček." 

Pracoval pomalu a koncentrovaně a s kamennou tváří každou chvíli zkoušel pevnost svazování. "Ale i svazování má svůj zvláštní rituál. Jsme přece kultivovaní lidé, že ano. Tato umělecká forma japonské bondáže je povýšena na umění provazu. V japonské kultuře je rovnocenná s ikebanou, bonsají, nebo čajovým obřadem." Jeho oči ho prozradily. Plála z nich nezkrotná vášeň pro tuto praktiku, která omezovala jeho oběť až k samým hranicím nehybnosti a taky silná touha po naprostém podrobení jeho vězně. Když jsem si to uvědomil, už bylo pozdě.

Po nekonečně dlouhé chvíli byl hotov. S uspokojením si prohlížel své umělecké dílo. "Och, málem jsem ti zapomněl říct, že svazování do kozelce je další z mých oblíbených sexuálních zábav." Překulil mě na břicho, zkroutil mi ruce dozadu a za zády je pevně svázal. 

"Spoustu těch, kteří tohle vyzkoušeli - bohužel někteří už nejsou mezi námi - tato dráždivá, ale obzvlášť nebezpečná varianta svazování silně vzrušovala." Řekl bych, že spíš, než pro ty ubohé oběti, byl tento způsob vzrušující pro něj samotného. Zvedl mi hlavu a kolem krku mi volně navlékl provaz. Jeho druhým koncem mi komplikovanou smyčkou svázal k sobě kotníky a přesvědčil se o její pevnosti. Sklonil ústa k mému uchu. "Cítíš už vzrušení?"

Jak bych mohl v této nepřirozené poloze cítit nějaké vzrušení?

"Teď už vše záleží jen na tobě. Moje práce skončila." Poodstoupil a zkřížil ruce na prsou. "Jen se budu dívat."

Neuváženě jsem se začal prudce zmítat ve snaze vymanit se ze smyčky. Dosáhl jsem akorát toho, že se mi provaz pevněji utáhl kolem hrdla a začal mě dusit.

"Neházej tolik sebou, Severusi, přivodíš si rychlou smrt a nestihneš si užít vzrušení," napomenul mě Pán zla a přes tvář mu přelétl krutý úsměv. "Přece nás nechceš připravit o zábavu."

Přiblížil svůj vzrušením zrudlý obličej těsně k mé tváři. "Cítíš, jak se ti přerušil přívod krve do mozku? Kývni hlavou, jestli je to tak," šeptal a jeho temný hlas se extaticky chvěl. "V tomhle stavu zažiješ mnohem intenzivnější sexuální vzrušení. A když dospěješ k vyvrcholení, stojí to skutečně za to. Ovšem," tváři mu přelétl ďábelský škleb, "když neodhadneš ten okamžik, kdy je potřeba rychle to ukončit, dojdeš k nádhernému vyvrcholení a… odejdeš. Staneš se minulostí."

Pokud jsem tady nechtěl chcípnout, zoufale jsem se snažil držet hlavu nahoře. Netušil jsem, kam až dokáže Pán zla zajít ve svém zvráceném představení. Mé spoutané nohy měly silnou tendenci se narovnat a vyvozovaly tím tah na smyčku kolem mého krku. Dalo mi čím dál větší práci ovládat své napjaté svaly. Únava narůstala a já jsem si s hrůzou začal uvědomovat, že dlouho už neudržím nohy pokrčené a hlavu zvednutou. Cítil jsem, že pokud Mistr rychle nezasáhne, blíží se můj konec.

Můj pud sebezáchovy přehlušila nesnesitelná bolest zoufale napínaných svalů při mém boji o život, které jsem už nedokázal více čelit. S úlevou jsem je povolil. Provaz kolem mého krku se napnul a zrádná smyčka kolem mého hrdla se začala utahovat. Na krátkou chvíli jsem skutečně propadl nepoznanému vzrušení, než mě přepadla závrať a před očima se mi začaly tvořit obrovské kruhy.

Svět kolem zešedl. Nedokázal jsem se nadechnout, provaz kolem krku se mi každým mým zoufalým pokusem o vysvobození utahoval víc a víc. Oči mi vylézaly z důlků a ve smrtelné agónii jsem vytřeštěně zíral do rozrušeného obličeje lorda Voldemorta. Zoufale jsem prosil o život, z hrdla se mi ale místo slov draly nelidské zvuky. Tep ve spáncích mu bušil čím dál pomaleji. Pořád jsem čekal, že to Mistr v poslední chvíli ukončí. On mě však jen fascinovaně pozoroval jako laboratorní myš.

Luciusi, vyslovil jsem nahlas svoji poslední myšlenku na tomto světě, ze rtů mi však uniklo jen nesrozumitelné zachrčení. Tlukot mého srdce se zastavil a obklopila mě černočerná, mrazivá tma.

_______

Stál jsem na břehu posvátné řeky mrtvých a zadumaně pozoroval zkostnatělého starce, pomalu plujícího ve své zpuchřelé pramici ke břehu. Převozník mrtvých duší najednou zapíchl svou dlouhou hůl do zbahnělého dna řeky a zastavil se. Mlčky mě sledoval s tváří skrytou v černé kápí a na něco vyčkával. Jakoby tušil, že nemohu zaplatit za převoz do podsvětí, protože jsem neměl nikoho, kdo by mi po smrti dal pro něj minci pod jazyk.

další kapitola