In whisky veritas 7 - Spojení

Část sedmá:

Spojení

Bok po boku vstoupili do Merlinova chrámu a vydali se rozlehlým sálem k majestátní soše čaroděje Merlina, moudře shlížející z podstavce na celou svatyni. Modlitebna tonula v temnotě, jenom kolem piedestalu poblikávaly stovky rozsvícených svíček. Před sochou se zastavili a oba poklekli. Vzdali úctu nejmocnějšímu kouzelníkovi v dějinách a vznesli k soše své přání, kvůli kterému sem přišli. Lucius byl ten odvážnější, který promluvil.

"Merline, mocný čaroději, druide a proroku, synu pohanského boha a panenské matky," vzhlížel na něj nahoru s respektem, "ty, jenž celé věky shlížíš na nás smrtelníky a bdíš nad našimi životy, žádám tě, staň se, prosím, němým svědkem magického rituálu Conspondea a zpečeť legitimním svazkem životy nás dvou," ohlédl se na Severuse.

Pak se oba zvedli a udělali kolem sebe magický kruh z jedenácti černých svíček. Postavili se proti sobě tváří v tvář. Lucius pohlédl Severusovi dlouze do očí a Severus mu jeho pohled stejně soustředěně opětoval. Jejich oči symbolizovaly naprosto nepravděpodobné spojení dne a noci, šedí zatažené oblohy a půlnočního nebe. Přesto splynuly v jediný celek, jako by k sobě věky věků patřili.

Lucius sevřel v levé ruce rituální stříbrnou dýku a zastřeným hlasem promluvil ke svému příteli. "Severusi Snape, drahý příteli, miluji tě celým svým srdcem a tajným rituálem z černé magie chci zpečetit krví náš zakázaný svazek. Tímto pokrevním poutem se ti odevzdávám a slibuji, že tě nikdy neopustím a zůstanu s tebou v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí."

Lucius chytil Severusovu pravou ruku a ostrou čepelí ho řízl do zápěstí. Ze zranění se vyřinula tmavá krev. Severus zachytil stékající krev do stříbrného kalichu. Lucius si stejným způsobem otevřel žílu na vlastním pravém zápěstí, jeho krev skanula do poháru a smíchala se se Severusovou. Přitiskli si svá zranění k sobě a každý z nich v dlani své pravé ruky obepnul předloktí toho druhého. Působením černé magie se jejich krev navzájem promísila a oběma začala kolovat v žilách část krve toho druhého. Lucius se obřadně napil jejich společné krve z poháru a Severus ho hned poté následoval.

Severus vytáhl svoji hůlku a pokračoval v magické formuli okultního obřadu. "Luciusi Malfoyi, miluji tě a tajným rituálem z černé magie chci zpečetit přísahou náš zakázaný svazek. Tímto neporušitelným slibem se ti odevzdávám a slibuji, že tě nikdy neopustím a zůstanu s tebou v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí."

Ze špičky hůlky vykouzlil tenký světelný paprsek a omotal jím jejich propojená zápěstí. Paprsek chvíli držel jejich ruce spoutané k sobě, pak se jim začal vstřebávat do kůže, jeho záře pomalu pohasínala, až se zcela vytratila. Kouzlo je navěky spoutalo k sobě neviditelným poutem, zůstala po něm jenom tenká klikatá čára na obou zápěstích, navždy jim připomínající jejich posvátný svazek.

Když všechna ta magie pominula, muži si konečně uvolnili ruce a pohlédli na sebe. Lucius se na Severuse široce usmál a sevřel ho mohutně v náručí. "Tak už jsi jenom můj," zašeptal mu u ucha vzrušeně.

"Nebuď tak majetnický, Luciusi," ohradil se Severus, ale i jemu samotnému to připadalo vzrušující, že s Luciusem právě uzavřeli tajný svazek před Merlinem. "A ty jsi zase můj, pamatuj na to," neodpustil si ho trochu pozlobit.

Lucius se šibalsky usmál a vtiskl mu na rty první partnerský polibek a dal si na něm záležet. Severus se polibku vůbec nebránil. I když se zdál být stejný jako tisíc jiných předtím, cítil, že je v něčem jiný, lepší. Objal Luciuse kolem krku, zavřel oči a dlouze se líbali u Merlinových nohou, aniž by ho Lucius okamžitě strhl na zem a zmocnil se ho jako pokaždé.

Lucius se po dlouhé chvíli odtrhl od Severusových úst a olízl si rty. "Nepřijde ti, že ten polibek byl poněkud zvláštní? Že by tím uzavřeným partnerstvím dostal novou, zakázanější chuť?" V očích se mu neřestně blýsklo. "Jsem velice zvědav, jestli to funguje stejně i v sexu," uculil se uličnicky.

"To zjistíme jediným možným způsobem," poznamenal Severus vážně, ale koutky úst mu pobaveně cukaly.

"Už se nemůžeš dočkat manželských povinností, že ano, ty malý mizero," zasmál se Lucius vesele, ale on sám v tuto chvíli netoužil po ničem jiném. Shodil Severusovi hábit z ramen a nechal jej sklouznout na kamennou dlažbu. Vklouzl mu rukou pod košili a opět spoutal jeho rty do hlubokého polibku.

Severus se zarazil. "Počkej, počkej… teď? A tady?" zvedl zrak k soše Merlina.

"Proč to odkládat…" vzdechl mu Lucius do rtů a bez zábran pokračoval.

"To je znesvěcení," bránil se Severus. "Rouháme se."

Lucius mu pohlédl udiveně do očí. "Kde se poděla tvá rebelie, Severusi? Je to jenom socha."

"Víš, jak u toho dokážeme řádit," pořád si nebyl jistý Severus.

"No a? Jemu to určitě vadit nebude. Víš, kolikrát už nás viděl šoustat?" ušklíbl se Lucius pobaveně a netrpělivě mu rozepínal knoflíčky od košile. "Kromě toho, patří to k tomu rituálu. Je to naše svatební noc," mrkl na něj, pak shodil ze sebe hábit a stáhl na něj Severuse k sobě na zem.

"Jsi nenapravitelný, Luciusi," uchechtl se nakonec Severus a začal Luciuse rychle zbavovat oblečení.

Lucius si Severuse svlékl během okamžiku a pak si lehl na jeho nahé tělo, chvějící se chladem, nebo možná taky očekáváním. "Slibuji, že se na tomto posvátném místě budu snažit ovládat," usmál se Lucius a sklonil se k jeho hrdlu. Pečetil jej horkými polibky a dlaň se mu rozeběhla po Severusově kůži. Prozkoumával pod prsty každý centimetr jeho těla, jako by se s ním teprve seznamoval. Nedbal na to, že už znal zpaměti každý jeho záhyb, každou jizvu, každé citlivé místečko. Chtěl je zase všechny objevovat.

Severus si přitáhl Luciusův obličej ke rtům a dlouze ho líbal, bloudil mu prsty ve vlasech, druhou rukou mu mapoval kůži na zádech. Jeho samotného to překvapilo, že se jejich sex nezvrhl už hned na začátku, jak tomu bývalo jindy. Sundal Luciusovi černou sametovou stuhu, kterou měl sepnuté vlasy a vodopád uvolněných bílých pramenů ho polechtal ve tváři. Aniž by se odtrhl od jeho rtů, nečekaným pohybem přetočil Luciuse na záda, uvěznil ho pod sebou a teď to byl on, kdo měl navrch. Dlaní pomalu klouzal po jeho břiše až do slabin a dráždivě přejížděl rukou po jeho tvrdnoucím penisu, svou nastupující erekci si třel o jeho břicho.

Lucius tiše sténal do polibku a scénář jejich milostné předehry nechal čistě na svém partnerovi. Nebylo to tak příznačné, ale překvapivě neměl potřebu hned se vrhat do divokých orgií, užíval si Severusovo mazlení a on se mazlil s ním. Drsný sex chvíli počká. Tělo se mu napnulo, když ucítil špičku svého penisu v Severusových vlhkých ústech. Z hrdla mu unikl sten a spontánně přirazil hlouběji do jeho úst.

Severus ho však nepustil dál a věnoval se pouze jeho žaludu, tiskl ho mezi prsty, olizoval jeho hladkou kůžičku jazykem, přisával se na něj rty a jemně ho kousal zuby. Druhou rukou si Luciuse připravoval pro vstup, dvěma prsty mu rozehříval svaly svěrače, aby se uvolnily. Sám už byl na proniknutí připravený, jak tělesně, tak emočně, ale nikam nepospíchal, chtěl, aby si to oba užili co nejdéle.

Lucius vilně pozoroval Severusovu snaživost v jeho klíně, zrak měl zastřený vzrušením a svaly na břiše se mu napnuly pokaždé, když Severusovy zuby zavadily o citlivou kůži žaludu, nebo když se jeho prsty mimoděk dotkly prostaty. Nehty křižoval po kůži jeho zad, nikam jinam v této pozici ani nedosáhl, a zanechával v ní růžové brázdy. Šikovné Severusovy prsty ho brzy přivedly k okraji hranice, za kterou se jejich milostný prolog obvykle zvrhne v nevázaný sex.

Severus to zkušeně poznal, vytáhl prsty ven a přesunul se nad Luciuse. Lehl si na něj a zaútočil na jeho rty žhavým polibkem, plným vášně a touhy, předzvěsti divokého splynutí. Kolenem mu roztáhl nohy, levou rukou nasměřoval špičku svého tvrdého penisu mezi Luciusovy hýždě a zatlačil dovnitř. Oba jednohlasně vydechli tím slastným pocitem. Severus si vyložil Luciusovy nohy na ramena, podepřel se na rukou a začal prudce přirážet do jeho těla. Svatostánkem se rozezněl chór jejich hlasitých vzdechů a v obrovském prostoru se odrážel v několikanásobné ozvěně.

Lucius co nejvíc krčil nohy v kolenou, aby dostal Severusův penis co nejhlouběji do sebe a slast mu úplně zatemnila mozek. V jednu chvíli nečekaně přerušil Severusovo tvrdé přirážení. "Vyměňme se… teď chci mít pro změnu já tebe…" zašeptal hlasem ochraptělým touhou. Severus neprotestoval a vytáhl z něj penis. "Nasedni si na mně," poručil Lucius a opřel se o lokty.

Severus si nad něj klekl a opatrně dosedl na Luciusův nedočkavý penis, byl tak rozvášněný, že nepotřeboval žádnou větší přípravu. Když ho sevřel v sobě celý, Lucius si sedl, objal dlaněmi Severusovy boky a začal si ho rychlým tempem zvedat v klíně. Tato pozice jim umožnila blízký fyzický kontakt. Přitiskli k sobě propocenými těly vášnivě se objímali a laskali a dusili se žhavými, kousavými polibky. Těsně před finále Severus přidal na intenzitě přírazů, přestal vnímat, jak se mu kolena bolestivě odírají na kamenné dlažbě. Rozkoš, deroucí se jim v hlasitých vzdeších ze rtů, byla přímo hmatatelná. I Merlin si radši zakryl tvář.

Severus najednou obrátil oči v sloup, v hrdle mu rezonoval výkřik nejvyšší slasti a s posledním silným přírazem do Luciusových slabin vyvrcholil v majestátním gejzíru na Luciusovu hruď. Lucius si slastí opilého Severuse ještě dvakrát nebo třikrát ve zběsilém tempu nad sebou nadzvedl a zatímco Severus ještě pumpoval ze sebe poslední zbytky touhy, Luciuse smetl velkolepý orgasmus. Padli si do náruče, zesláblí a ochablí, na zpocené kůži se jim lámal zrychlený dech.

Lucius se po dlouhé chvíli vzpamatoval jako první. "Tak pokud nás čekají v našem partnerském vztahu podobné noci jako je tato, tak nám to bude spolu klapat hezky dlouho," uchechtl se spokojeně.

Severus se tiše zasmál. "Myslíš ty někdy i na něco jiného než na sex?"

"Pochopitelně. Například teď myslím na to…" ztišil hlas, "…že tě miluji."

Severus se na něj překvapeně podíval, jestli si z něj nedělá blázny, ale Luciusovy oči nelhaly, byly teplé, čisté a upřímné, což pro něj nebylo vůbec typické. Už dávno se jim ten jejich původně sexuální vztah vymkl z rukou. Nemohl si ale nepřiznat, že ho to velmi potěšilo. On Luciuse taky miloval, z celého svého srdce. Nahlas to ale říct nechtěl, místo toho ho objal kolem krku a vtiskl mu na rty dlouhý polibek s příchutí lásky a oddanosti.

Lucius pochopil, nepotřeboval to slyšet z jeho úst. Někdy skutky prozradí mnohem víc než tisíc slov. Vložil do toho polibku taky kus sám sebe, kus svého srdce. "Myslím, že už nic nebude jako dřív. Teď už se o tebe budu bát," zvážněl a přejel Severusovi bříškem palce po jeho spodním rtu. "A taky budu na tebe žárlit," dodal majetnicky a v očích mu výhružně blýsklo.

Severusovi zacukaly rty. "Říká ten, co vystřídal stovky mužů a žen."

"To je minulost. Už nepotřebuji nikoho hledat. Našel jsem tebe," políbil ho na provokující rty.

Severus chvíli váhal, než se opatrně zeptal. "A co Narcisa Black?"

Lucius mu pohlédl upřeně do očí. "Narcisa Black je pouhým prostředníkem k čistokrevnému pokračování mého rodu. Ty jsi jediný, koho miluji, a ty to moc dobře víš." Vzal mu do prstů pramen černých vlasů a zastrčil mu jej něžně za ucho.

Severus mu věřil. Přesto v něm hlodal osten počínající žárlivosti. "Budeš s ní muset spát."

Lucius se pobaveně zasmál. "Ano, to budu muset, pokud chci zplodit svého nástupce. Ale jak se tak stane, už si nebudu muset plnit manželské povinnosti. Stačí mi jediný dědic. Pak už budu jenom tvůj," zašeptal mu u ucha.

Severus mlčel, ale už teď se obával, jak bude snášet, když bude Lucius spát i se svojí ženou. Věděl, že jak za Luciusem zapadnou dveře do ložnice paní Malfoyové, opije se do němoty

Lucius to postřehl. "Tady nejde o žádnou rivalitu, Severusi," řekl s úsměvem, nicméně ho potěšilo, že Severus na něj žárlí. Polibkem pod uchem se mu snažit rozehnat chmury z tváře. "Ty jsi jediný důležitý člověk v mém životě. Na nikom jiném mi nezáleží."  

Vzal ho za pravou ruku, obrátil zápěstím vzhůru a přiložil k němu svoji ruku zatnutou v pěst. Na obou zápěstích byly pořád patrné slabě krvácející ranky po říznutí a kolem dokola se jim jako magický náramek vinulo v kůži temné znamení, klikatá čára grafikonu tepové frekvence. "Jsme spolu až do smrti spojeni. Já nemohu žít bez tebe a ty nemůžeš žít beze mě. Když jeden z nás zemře, zemře i ten druhý. Je to pro tebe dostačující důkaz mé lásky k tobě?" pohlédl mu tázavě do očí.

Severus upíral oči na symbol, který je k sobě poutal tou nejčernější magií. "Tak to abych ti pořád stál za zadkem, aby sis náhodou smrtelně neublížil," ušklíbl se naoko sarkasticky, ale pak upřel své temně onyxové oči do Luciusových šedě modrých jako laguna. "Kdybys zemřel, zemřel bych stejně, i bez toho neporušitelného slibu. Nedokázal bych bez tebe žít." Severus se překonal, ještě nikdy nikomu nic podobného neřekl, a ani už nikdy neřekne.

Lucius mu chvíli hleděl do očí, nevěděl, co na to říct. Jindy tak výřečný, nemohl najednou najít ta správná slova. Nakonec neřekl vůbec nic, vzal mu jeho tvář do dlaní a vtiskl mu na rty polibek, zcela postrádající jeho obvyklou vášeň a divokost, zato naplněný nečekanou něhou a emocí.

Severus se po chvíli neochotně vymanil z jeho objetí. "Tak snad už bylo dost těch citových výlevů… probůh, jsme přece Smrtijedi," oklepal se znechuceně.

Luciusovi se zachvěla ramena přidušeným smíchem. "I Smrtijedi jsou jenom lidi, i když to občas tak nevypadá," pokrčil rameny, ale už se nepokoušel Severuse kompromitovat dalšími něžnostmi. 

Severus se zavrtěl v Luciusově náručí, kamenná dlažba najednou skýtala dost velké nepohodlí. Ztěžka se postavil a překvapeně zjistil, že má do krve odřená kolena, což předtím vůbec necítil. "Měli bychom si hned na začátku ujasnit, kdo bude v našem vztahu muž a kdo žena," zavtipkoval vesele při oblékání.

Lucius se nahlas rozesmál. "Myslím, že bychom se dřív pozabíjeli, než bychom se dohodli." Začal se taky oblékat. "Bylo by to moc stereotypní, kdybychom to dělali pořád stejně. Mně se moc líbilo, jak jsme to dělali teď. Vystřídali jsme se oba a konkrétně já jsem si to náramně užil. Co ty?" přistoupil k Severusovi a objal ho kolem pasu.

"Šlo to," odpověděl Severus škádlivě, ale pak s úsměvem dodal. "Docela rád bych si to zase někdy zopakoval." Uhladil prsty Luciusovy rozpuštěné vlasy a svázal mu je stuhou. 

Lucius se usmál a pohladil ho prsty po tváři. "Máme na to celý život."

Epilog

Týden nato se v Malfoy Manor konala velkolepá svatba. Lucius Malfoy s povýšeným úsměvem sledoval svoji nevěstu, kterou mu za zvuků svatebního pochodu uličkou přiváděl starý pán Black. Lucius navlékl Narcise Black snubní prsten, odhrnul jí z tváře bílý závoj a zlehka políbil. Starobylý rod Malfoyů pokračoval ve staleté tradici a opět se spojil s čistou kouzelnickou krví a zpečetil tak neposkvrněnost pro další generaci.

V tmavém koutě obřadního chrámu se opírala o zeď černě zahalená postava mladého kouzelníka, schovaná před zraky ostatních. Jeho temné oči barvy bezměsíčné noci se tajemně upíraly na ženicha, který právě u oltáře přísahal své ženě věrnost až za hrob. Při těchto slovech Luciusův pohled zalétl do rohu a na kratičký, ale významný okamžik se spiklenecky propletl s jiskřivýma černýma očima svého skutečného životního partnera. Severusovi pohrával na rtech sebevědomý úsměv. Nikdo v sále, ani na celém širém světě netušil, jaké tajemství tyto dva muže pojí.

KONEC

další pokračování v 2. díle tetralogie 

Vyvrženci pekla