neděle 23. května 2010

Dotek anděla

(Sty) X prožívá nezapomenutelnou noc se svým nejmilejším otrokem.
Autor: Styx
Pár: Severus Snape/X, trojka SS/LM/X
žánr: Het-slash
Napsáno: 2009
Poznámka: zatím nedokončeno
 

Poslala jsem pro něj. Poslední dobou dost často. Přepadla mne neodolatelná touha zalaškovat si dnes v noci s mým nejmilejším otrokem. Byl mým oblíbencem, zároveň i nejlepším a nejvýkonnějším mužem z mého harému. Dokázal mě pokaždé uspokojit tak, že jsem křičela slastí o pomoc a nebýt jeho paní, prosila bych ho, znova a znova...

Znal všechna má přání, i ta nejskrytější, věděl o každé erotogenní zóně na mém těle a dokázal během okamžiku probudit mou vášeň až k hranicím šílenství. Do posledního detailu měl nastudované mé tělo, věděl, co se mi líbí, po čem skrytě toužím, čím mne vynese až do oblak. Naše společné noci byly ty vzácné chvíle, kdy jsem mu na pomíjivý okamžik dovolovala, aby měl nade mnou moc. Využíval ji do poslední kapky a svými štíhlými, drze zvídavými prsty, talentovaným jazykem, slídivými rty a nádherným, rovným penisem mi poskytoval pomyslný ráj na zemi.

Pokaždé, když se mě zmocnil, přestala jsem vnímat svět kolem. Měl talent na to, abych se mu dobrovolně a zcela oddala a zapomínala na to, že on je tady otrokem a já jeho paní. Jeho sametový baryton, vlnící se tiše u mého ucha, mě spoutával neviditelnými provazy.

Dnes v noci chci s ním vstoupit do ráje, oba nazí jako Adam a Eva a pak, mnohem, mnohem později, až splní i má nejtajnější přání a já spokojená uznám, že už mě dostatečně uspokojil, možná mu splním já zase ty jeho.

Vešel. Klesl na koleno a pokorně sklonil hlavu na hruď. "Má paní..." zašeptaly jeho rty. Neposlušný pramen jemných havraních vlasů mu spadl do tváře a tento smyslný pohyb probudil můj klín.

Oděna do kapky touhy lehla jsem si do baldachýnu. "Pojď ke mně, Severusi..." toužebně zašeptala má ústa.

Poslechl. Zvedl se z kolen a přistoupil k mé posteli. Pomalu, rozvážně, vědom si toho, že ho svlékám pohledem. Černá hedvábná košile obkreslovala jeho štíhlé tělo a zdůrazňovala úzká ramena, rovný pas a ploché břicho. Několik knoflíčků pod krkem měl rafinovaně rozepnutých až do půli hrudi a při pohybu se mu košile odhrnovala a odhalovala sněhobílou kůži na prsou, porostlou jemnými, černými chloupky. Přiléhavé kalhoty barvy tmy těsně obepínaly jeho štíhle boky a tenká látka nestydatě prozrazovala obrysy toho nádherného tajemství, skrývajícího se v jeho rozkroku. Vše na něm bylo důmyslně černé. Šat, oči, vlasy, duše… Barva, která mu hříšně slušela. I na té duši.

Sedl si na kraj postele, opřel dlaně na polštář po obou stranách mé hlavy a z nebezpečné blízkosti mne spoutal temným pohledem. Ještě se mne ani nedotkl a já už se volným pádem řítila do té hluboké bezedné rokle. Z posledních sil jsem se snažila udržet střípky své moci v rukou.

"Severusi…" vyšel mi spontánně ze rtů smyslný vzdech a jeho přeněžný tón mně prozradil. Pravý koutek jeho rtu se mírně nadzvedl ve vítězném úsměvu. Pokrčil ruce v loktech a sklonil se k mé tváři. Čelo mi pohladil pramínek jeho černých vlasů a do nosu mi prorazila opojná kořeněná vůně kůry skořicovníku.

Zastavil se těsně nad mými rty, jen v takové vzdálenosti, aby mi mohl pohledět zblízka do očí a kochat se svou mocí a mou bezmocí. Jeho temné oči mě pohltily jako hladina černého jezera a vysály ze mne všechnu vůli. Věděla jsem, že jsem už pro dnešek ztracena a jako na smrt jsem zapomněla na to, že to já jsem jeho paní.

Chvilku, jejíž trvání si sám určil a pro mě byla věčností, mi hleděl vyzývavě do očí a vychutnával si svou moc nade mnou. Pak mě ovanula vůně máty z jeho dechu, pouhou vteřinu předtím, než se jeho měkké rty dotkly mých…

V poslední chvíli si polibek rozmyslel. Nalil si sklenku skotské na stolku vedle postele. Přiložil hranu ke rtům a napil se. Převaloval zlatý mok v ústech a vychutnával. Kořeněnou chuť nápoje, i moji trýzeň.

Odložil skleničku a naklonil se nad mou tvář. Ostrá vůně whisky přehlušila jemnou vůni máty. Dotkl se mých rtů a pootevřel je jazykem. Do úst mi vklouzl teplý, ostrý nápoj. Chutnal jeho ústy. Vysunul špičku jazyka a smyslně olízl kapku whisky, ulpělé na jeho rtech. Vyprovokoval mé hrdlo k dalšímu toužebnému vzdechu. Má ústa po něm prahla a toužila jím být zaplněna.

Dotkl se mých rtů a mé smysly opět omámila vůně skořice. Teď... ne, ještě ne. Jazykem přejel po mém horním rtu a zpátky po dolním a stíral z nich zbytky ohnivého nápoje. Úmyslně oddaloval okamžik polibku a pobaveně sledoval mou touhu, usazenou na chvějících se rtech. Zvedala jsem tvář a necudně mu nabízela svá ústa. Dělal, že to nevidí. Týral mne. Tmavé oči mu jiskřily lehkou nadřazeností.

Konečně zaútočil zvlhlými rty na ty mé, nečekaně, s nezkrotnou vášní, zahltil je a jazykem pronikl hluboko do mých úst. Vytušil, že pro tuto chvíli stojím právě o divoký polibek. Znal mé touhy líp, než kdokoliv jiný a věděl, že když mě nechá na něj dlouho čekat, vyprovokuje mou žízeň po něm až k hranicím sebeovládání.

Zavřela jsem oči a nechala tu touhu ve mně překypět. Rozlila se mým tělem jako horká láva. Vnořila jsem prsty do dlouhých černých vlasů a přitiskla si jeho hlavu ještě blíž. Jeho jazyk, nasáklý ostrým alkoholem, se divoce metal v mých ústech, ovíjel se kolem mého, přejížděl mi po zubech a nořil se hluboko do útrob úst.

Líbal jako bůh. Vtáhl do svých úst ten můj a cucal jej jako zralou jahodu. Kousal do něj a vyvolával ve mně slastnou bolest. Dusil mne svým polibkem a nedal mi šanci nadechnout. Po chvíli se rozhodl udělit mi milost. Vytáhl jazyk z mých úst a uvolnil cestu dechu. Lapala jsem po vzduchu a zahlédla jsem v jeho černých očích chladnou převahu. Stiskl mé rty něžně mezi zuby a jemně je kousal a škádlil. Vtáhl můj spodní ret do svých úst a uvnitř nich jej sál a trestal k zbláznění.

Najednou se odtrhl od mé tváře a rty se mu zvlnily do úsměvu, když se mi z hrdla vydral frustrující sten. Posadil se, pohltil mne záhadným pohledem a mezi štíhlými prsty sevřel tkaničky mého z pavučin utkaného negližé.

Pomalu zatáhl...

Nedokončeno


1 komentář:

  1. [1] kvetinocka | icm7-orange.orange.sk (213.151.217.135) | 2. listopadu 2010 v 23:02
    chci pokračovaní...je to neskutečné..jsi ďábel :-P

    [2] Cairo | 235-77-239-109.cust.centrio.cz (109.239.77.235) | 8. prosince 2010 v 11:33
    Já chci taky pokračování, skoro jsem u toho nedýchala, úplně mě to pohltilo a najednou konec? To není fér! :-D Styx, ty máš neuvěřitelnej talent čtenáře naprosto uchvátit. Nevím, jak to děláš, ale chci to umět taky :-D Klobouk dolů :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář.